Jaké jsou okolnosti a důsledky bezprecedentního ruského veta v Radě bezpečnosti OSN?
M. K. Bhadrakumar, bývalý indický kariérní diplomat píše o tom, že Rusko v Radě bezpečnosti poprvé sestřelilo americký návrh týkající se regionálního konfliktu, v němž není přímo zapojeno.
Ruské veto v Radě bezpečnosti se týkalo Západem navržené rezoluce, která měla odsoudit Írán za údajné porušení mezinárodních sankcí a za to, že podporuje konflikt v Jemenu. Je to přelomové rozhodnutí.
Je to poprvé, kdy Rusko v Radě bezpečnosti zastavilo americký krok, který se týká regionálního konfliktu, v němž se Rusko přímo neúčastní. Moskva neblokovala západní kroky ohledně Iráku v roce 2003 či Libye v roce 2011, přestože byly ve hře ruské zájmy. Moskva neblokovala ani Západem řízené přijetí Kosova jako suverénního státu do OSN, i když to pro ni byla hořká pilulka.
Co se Sýrie týká, tam samozřejmě Rusko vykonávalo právo veta opakovaně, jak ve svém vlastním zájmu, tak v zájmu svých spojenců. Ale v jemenském konfliktu není Rusko ani účastník, ani protagonista, ani nemá žádný legitimní důvod k tomu, stavět se na nějakou stranu.
Manifestace rusko-amerického patu
Ruské veto samozřejmě spadá do kategorie manifestace rusko-amerického patu globálního vlivu. A stává se tím zlomem v éře politiky velmocí po studené válce.
V nejširším slova smyslu dalo Rusko najevo, že USA a jeho západní spojenci nemohou už dál dominovat mezinárodnímu systému a že Rusko se postaví proti americké hegemonii jako proti principu. Což má velice vážné implikace pro regionální a mezinárodní bezpečnost.
Rusko ve skutečnosti zneškodnilo západní bezcharakterní pokus izolovat z geopolitické perspektivy Írán. Západ ohledně konfliktu v Jemenu zaujal cynický postoj. USA jsou virtuálním účastníkem v konfliktu, protože dodávají saúdských silám vojenskou pomoc a identifikují pro ně cíle, aby mohli v Jemenu brutálně útočit ze vzduchu.
Trumpova administrativa se neobtěžovala dodat empirické důkazy, že Húthiové jsou závislí na podpoře Íránu. OSN i další experti odmítají akceptovat americká obvinění, že Írán dodává Húthiům střely, které jsou pak namířeny na Saúdskou Arábii. Obamova administrativa alespoň uvedla, že přestože nejspíš jsou Húthiové proíránští, neexistuje mezi nimi aliance.
Ve skutečnosti jsou tito zaidští šíitští muslimové spíše spřízněni se sunnitským islámem, než s tím šíitským, který se praktikuje v Íránu.
Kompromis se nenašel
Ruský postoj vyjádřil, že se v případě odsouzení Íránu jedná o „nepotvrzené závěry a zprávy, které by měly být dvakrát ověřeny a diskutovány v sankční komisi“. Rusko, jak uvedl jeho stálý zástupce v OSN, navrhlo několik kompromisních formulací, které ale byly odmítnuty.
Odmítnutý britský text rezoluce nejenže obsahoval odsouzení Íránu ohledně nelegálních dodávek zbraní Húthiům, ale také v něm byl vyjádřen záměr dalších opatření v reakci na tato porušení. Moskva to očekávala i vzhledem k Trumpově nepřátelství vůči Íránu – je tam jasný záměr uvalit další sankce, zrušit jadernou dohodu a zatlačit Irán, který roste v regionální sílu.
Lavrov následně dodal, že je nutné plně dodržovat íránskou jadernou dohodu. Pokud je prý zájem o diskusi dalších otázek, pak by to mělo být s dobrovolnou iránskou účastí na základě konsenzu a ne přes ultimáta.
Před hlasováním v Radě bezpečnosti volal Lavrovovi saúdský ministr zahraničí. Podle oficiální zprávy si vyměnili názory na řadu témat bilaterální agendy i témat Blízkého východu, včetně kontextu rezoluce Rady bezpečnosti ohledně Jemenu.
Pokud se Trump pokusil využít rusko-saúdské vztahy, pak se mu to nepovedlo. Rusko de facto oddělilo své vztahy se Saúdy a Iránem. Prokázalo svou jedinečnou schopnost hrát vlivnou roli v konfliktu v Jemenu a snaží se zprostředkovat smíření mezi Saúdy a Iránem. Je zajímavé, že Rijád ruské veto nekritizoval, ale udělaly to ve společném vyjádření USA, Británie, Francie a Německo.
Ve finální analýze se ukazuje odolnost rusko-iránského spojenectví v blízkovýchodní politice. Západní teze, že asertivní Irán nutně půjde na nervy ruskému „expanzionismu“ na Blízkém východě je nyní odhalena jako nafouknutá představa.
Takže ironicky, ruské veto bude mít prospěšný efekt na rusko-íránskou koordinaci v Sýrii, obzvláště, když se nyní připravuje trilaterální summit s Tureckem v Istanbulu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.