Aktuálně: Teherán naznačil, že by země neměly se Spojenými státy nikdy uzavírat dohody a varoval před tím také Severní Koreu. Slova padla v souvislosti s Trumpovou snahou o změnu jaderné dohody s Íránem, před klíčovým summitem se Severní Koreou a také krátce před tím, než se bude A. Merkelová a E. Macron snažit Trumpa přesvědčit o tom, aby dohodu dodržel.
Tím, jak se USA snaží změnit íránskou jadernou dohodu, vysílají velmi nebezpečný signál, že by země s Washingtonem neměly nikdy vyjednávat. Takto varoval íránský ministr zahraničí v době, kdy se lídři USA a Severní Koreje připravují na rozhovory o jaderném odzbrojení.
Zaríf uvedl, že snahy Macrona a Merkelové uchlácholit Trumpa jsou jen cvičením marnosti.
Trump se do 12. května rozhodne, zda obnoví ekonomické sankce proti Teheránu, což by byla tvrdá rána pro dohodu z roku 2015, která se týká Iránu a dalších šesti mocností. Trump naléhá na evropské spojence, aby spolupracovali s Washingtonem a „dohodu opravili“.
Macron a Merkelová se s Trumpem setkají tento týden ve Washingtonu.
Zaríf řekl, že USA nejenže neuvedly v život svou část dohody, ale dokonce chtějí ještě víc. Je to podle něj velmi vážný vzkaz nejen pro lid Íránu, ale také pro lidi po celém světě: neměli byste se nikdy snažit o dohodu s USA, protože na konci to stejně bude „co je moje, to je moje, co je tvoje, o tom se jedná“.
Velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová uvedla, že severokorejský lídr určitě zná íránskou dohodu a viděl, čeho může dosáhnout a jak se může dohodou prokličkovat, takže něco takového už nedovolíme.
Íránská jaderná dohoda znamená, že Írán souhlasil se zastavením svého jaderného programu výměnou za úlevu od ekonomických sankcí. Obama tuto dohodu uzavřel, aby Írán odradil od vývoje jaderné zbraně. Trump se ovšem domnívá, že dohoda má „katastrofální chyby“.
Zaríf ve Washingtonu uvedl, že pokud Washington od dohody ustoupí, nastane několik variant řešení. Je možno vznést stížnost přes mechanismus řešení sporů, který je ukotven v dohodě, nebo prostě Írán od dohody také upustí a obnoví své jaderné aktivity.
Zaríf řekl, že Írán udělá rozhodnutí na základě svých národních bezpečnostních zájmů, až nadejde čas. Ale ať už to rozhodnutí bude jakékoliv, Spojené státy nepotěší.
Padl také dotaz, zda by Irán zůstal u dohody se zbývajícími stranami. Zaríf odvětil, že je to podle něj velice nepravděpodobné, protože pro Írán je důležité mít z dohody prospěch a není možné, aby ho Irán dosáhl, pokud by existovala jen jednostranná implementace dohody.
Írán vždy tvrdil, že jeho jaderný program je mírový a Zaríf také uvedl, že pokud Írán obnoví své jaderné aktivity, nebude to se záměrem „získat bombu“.
Na závěr dodal, že Amerika se nemusí bát, že by Írán chtěl vyrobit jadernou bombu, ale že Irán bude pracovat pilně na jaderném obohacování. Jestli se chtějí něčeho bát, řekl Zaríf, tak je to na nich.