Zpráva dne: Čtvrteční vystoupení guvernéra Evropské centrální banky potvrdilo zhoršení ekonomických čísel, tj. zmírnění růstu eurozóny. Jsou zde pak další negativní faktory – nárůst protekcionismus a obchodní spory mezi USA a Čínou.
Guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi přiznal, že v eurozóně došlo ke zmírnění růstu, ale zatím není signál ke změně měnové politiky.
Rada guvernérů ECB zatím neoznámila žádnou změnu v programu kvantitativního uvolňování, který má trvat minimálně do konce září. Draghi uvedl, že ekonomika ztratila dynamiku napříč zeměmi i sektory. Ale dodal, že podle jeho názoru ECB nadále směřuje ke svému inflačnímu cíli ve výši těsně pod dvěma procenty. Je možné, že tyto kroky ECB budou trvat až do července, aby trhům dala signály dopředu, zda a jak plánuje odejít ze speciálního stimulu.
Guvernér řekl, že očekává určitou „normalizaci“ po několika kvartálech nadprůměrného růstu, a že roli ve ztrátě dynamiky mohly hrát dočasné faktory jako je studené počasí, stávky a načasování Velikonoc. Jenže některé jiné indikátory mohou směřovat k „trvalejšímu oslabení poptávky.“
Draghi se také vrátil k únorové inflaci, která byla z velké části způsobena nárůstem cen potravin. I když se započítá nárůst cen ropy, pak inflace je stále pod cílem ECB. Je potřeba provozovat „do velké míry monetární akomodaci.“ Draghi dále uvedl, že rizika pro růst eurozóny jsou vyrovnaná, ale rizika vzhledem ke globálním faktorům, včetně sílícího protekcionismu, posilují.
Protekcionistická opatření nejsou ještě zcela jasná. Majé nicméně hluboký a rychlý dopad na byznys, na důvěru exportérů. A právě jejich důvěra zase může ovlivnit růst.
Formální vyjádření bylo slovo od slova stejné jako březnové komuniké: úrokové sazby mají zůstat rekordně nízko i „daleko za horizontem“ ukončení programu kvantitativního uvolňování.
Hlavní refinancovací sazba je nula, zatímco depozitní facilita zůstává -0,4 %; tedy ta část vkladů, která je uložena u centrální banky. Investoři očekávali, že program nákupu dluhopisů skončí později v tomto roce a úrokové sazby půjdou nahoru v polovině roku 2019.
Nákupy dluhopisů jsou nyní v objemu 30 mld. euro za měsíc, vrcholem bylo 80 mld. euro za měsíc. Nicméně slabá ekonomická data za první čtvrtletí vedou ke spekulacím, zda první zvýšení sazeb nepřijde až s koncem roku 2019. Menší část analytiků dokonce očekává, že kvantitativní uvolňování bude pokračovat i do dalšího roku.
Panují obavy, že pokud bude ECB prodlužovat svůj odchod od opatření, které má své kořeny ve finanční krizi, pak bude mít jen málo munice, až přijde další ekonomický pokles.
Nicméně Draghiho poznámky ukázaly, že rada ECB se obává silnějšího eura a rovněž posilování obchodního napětí mezi USA a Čínou, na což by mohli doplatit exportéři eurozóny.