Turecký prezident vedl volební kampaň v Bosně a Hercegovině, zatímco v jiných zemích má podobná vystoupení zakázána. Také sarajevská kampaň se stala terčem kritiky a kontroverzí.
Turecký prezident chce rekordní počet hlasů v nadcházejících volbách.
Německo znovu sklidilo od tureckého prezidenta kritiku, protože nemohl v Německu vystoupit v rámci volební kampaně, píše ARD Tagesschau. A v Sarajevu vyzval své příznivce, aby ho podpořili.
Už měsíc před volbami dělá Recep Tayip Erdogan v zahraničí kampaň a žádá o masivní podporu. Erdogan se svých tisíců příznivců v bosenském Sarajevu ptal, jestli jsou připraveni ho podpořit rekordním počtem hlasů.
Volby prezidenta a do parlamentu se budou konat 24. června, prý jde, říká Erdogan, o rozhodnutí pro další století Turecka. Erdogan se v Sarajevu také ptal, zda jsou jeho příznivci připraveni ukázat celému světu sílu evropských Turků. Turci žijící v zahraničí mají dát takovou odpověď, aby byla slyšet po celé Evropě.
Turci žijící v zahraničí jsou totiž důležitá voličská skupina. Erdoganovi příznivci by si měli vzít státní občanství Turecka a hrát aktivní politickou roli v politických stranách zemí, v nichž žijí – i k tomu je nabádá turecký prezident. Erdogan v minulosti napadnul poslance Bundestagu s tureckými kořeny, kteří jeho politiku kritizovali.
Erdogan v Sarajevu také vyzval Turky žijící v zahraničí, aby chránili své náboženství a svou řeč. „Když je ztratíte, tak jste ztraceni,“ uvedl.
Podle údajů Unie turecko-evropských demokratů odjelo do Sarajeva více než 10 000 zahraničních Turků, asi polovina z toho z Německa. Unie je aktivní především v Německu a právě ona organizovala zatím jediné volební vystoupení Erdogana v Evropě.
Hlasy Turků žijící v zahraničí mají při volbách velkou váhu. Když se minulý rok konalo referendum o ústavě, pak byly registrovány asi tři miliony zahraničních Turků oprávněných volit, což je asi 5 % oprávněných voličů v Turecku. Největší skupina byla z Německa – 1,4 milionů Turků, kteří mohli volit. Ale Německo a také Nizozemsko zakázaly volební boj na svém území. V bosenském Sarajevu to ale bylo možné.
Nicméně i tam vedlo Erdoganovo vystoupení k velkému sporu. Chorvatský člen si stěžoval, že se o Erdoganově vystoupení dozvěděl z médií. Podle něj právě tato návštěva zemí, která usiluje o členství v EU, značně ublížila.
Erdoganova vystoupení bylo uskutečněno kvůli muslimskému členovi Bakiru Izetbegovičovi. Ten se dokonce označil na blízkého přítele Erdogana. A chválil také Turecko jako spojence a investora. Jiný z vysokých muslimských představitelů Fahrudin Radončič ale vystoupení zkritizoval s tím, že Erdogan tak ukazuje západní Evropě, že na Balkánu vystoupit může.
V minulém roce vedly naplánovaná vystoupení zástupců turecké vlády v Německu k velkému sporu mezi Berlínem a Ankarou. Erdogan vytknul Merkelové „nacistické metody“, kvůli tomu, že nemohl vystoupit.
V červenci proto německá vláda dala obecný zákaz vystupování pro zahraniční zástupce politiky, kteří nejsou z EU. Tento zákaz platí tři měsíce před volbami.
Turecko to kritizuje znovu. Zástupce vlády Akdag řekl, že „je demokratické právo těchto lidí, aby si vyposlechli a informovali se o idejích všech tureckých politických stran.“ Je prý důležité, aby německá vláda neporušovala tato demokratická práva. Turecká vláda nechápe, proč je všechno jinak, když tato vystoupení byla roky možná.