Smith zdůrazňoval, že dva lidé ze stejného oboru se jen málokdy sejdou za jiným účelem, něž je spiknutí proti veřejnosti či zvýšení cen.
V rozhovooru mezi Janisem Varufakisem a Jeremy Corbynem se Varufakis projevil jako velký fanoušek ekonoma 18. století Adama Smitha. Rovněž Varufakis je znepokojen nárůstem moci korporací, monopoly, podobně jako se jich obával Smith, píše Merryn Somersett Webbová pro Financial Times (vydání 25/08/2018)
Smith sám zdůrazňoval, že lidé ze stejného oboru se jen málokdy sejdou za jiným účelem, než je spiknutí vůči veřejnosti, nebo k nějaké politice ke zvýšení cen.
Bohužel je toto téma stále živé, přiznává pro FT Merryn Somerset Webbová.
Poslední zpráva MMF také uvádí prudký nárůst v ekonomickém bohatství a moci velkých firem, jak technologických, tak také u aerolinek, farmaceutických či auditorských firem.
Typickým měřítkem tržní síly je, nakolik může firma navýšit ceny v poměru k nákladům. A výsledek dle MMF ukázal řadu znepokojivých jevů.
První je, že přirážka se od 80. let ve vyspělých zemích značně navýšila, v průměru o 43 %. Trend neustále zrychluje, obzvláště posledních deset let, a jde hlavně o „superstar“ firmy v každém sektoru.
Je to důležité i pro to, že příliš koncentrovaná tržní síla je spojená s klesajícími investicemi a inovacemi. Takže právě koncentrace trhu může být jedním z faktorů, který drží mzdy dole. MMF k tomu uvádí, že podíl práce na produktu se snižuje zejména tam, kde roste tržní síla.
Jenže hlavní důvod je, že to prostě reprezentuje selhání kapitalismu, píše natvrdo Webbová. Superstarové firmy by neměly v prostředí bez bariér vstupu existovat nadlouho. Mnoho nových start-upů by jim sebralo výhody, bohatství by se rozšířilo. Jenže ono se to neděje, přiznává Webbová.
Možná je to kvůli regulaci, nebo neuvěřitelnému lobbyingu. Takový Google měl 120 schůzek s komisaři, či členy kabinetu, nebo někým podobným z EU. A síťovací efekt technologických firem také hraje svou roli. Vždyť míra vzniku nových firem v USA je pod úrovní, kde byla před krizí.
A velcí jsou stále větší. Výsledkem je depresivní poznání, že kapitalismus dělá přesně to, co říkal Karel Marx. Bohatství směřuje k hrstce, což určitě pohání popularitu socialismu v Británii a v USA. Vždyť průzkumy ukazují, že polovina amerických mileniálů říká, že chce raději žít v socialistické společnosti než kapitalistické.
Dobrá zpráva je, že tato změna tržní struktury vyvolává dostatečné znepokojení u těch, kteří mají moc to změnit. Například setkání bankéřů v Jackson Hole se tím bude zabývat, tvrdí Webbová. Ale řešení není jasné.
Asi je na čase si představit novou průmyslovou politiku. Nejde o „vybírání vítězů“, ale o to vykořenit špatného vítěze. Dominantní technologické firmy nejsou taková hrozba, myslí si Webbová, dělají toho hodně dobrého pro spotřebitele. Ale možná by bylo vhodné rozdělit účetní firmy, aby nemohly dělat jak audit, tak korporátní finance, možná by bylo vhodné omezit i korporátní lobbování.
Ale to, že jak přátelé, tak nepřátelé kapitalismu vnímají stejné problémy, to je skutečně pokrok, uzavírá Webbová.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.