Německo přehodnotilo význam Trojmoří a chce být mostem mezi Východem a Západem.
Iniciativa Trojmoří byla doposud německou stranou vnímána skepticky, píše Tagesschau, Německo se ale najednou rozhodlo hrát roli mostu mezi Východem a Západem.
Německo se překvapivě rozhodlo připojit se k iniciativě Trojmoří, aby tak prý působilo proti rozdělení Evropy. Jedná se údajně o důležitý signál, že se Německo nedívá jen na Západ, ale bere na vědomí i východní země a dokonce i ty mimo EU. Tento přístup je označován za novou „Ostpolitik“.
Skupina byla založena v roce 2015 z iniciativy Polska a Chorvatska. Sdružuje země mezi třemi moři: Baltem, Jaderským a Černým a dosud byla tato iniciativa vnímána jako východní protiváha osy Berlín – Paříž. Jde o dvanáct zemí, od Estonska po Bulharsko, které chtějí prosadit své zájmy v oblasti infrastrukturních projektů a energetiky.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas se na pozvání rumunského hostitele letos zúčastnil summitu Trojmoří poprvé, dokonce nyní usiluje o trvalé německé členství. Německo chce hrát aktivní roli a fórum využít k „silnějšímu zapojení do diskusí, které vedou jeho východní sousedé“.
Rumunský prezident i předseda Komise Jean-Claude Juncker toto úsilí Německa podporují. Polský premiér naopak o Německu neřekl ani slovo. Dvanáct zúčastněných zemí tvoří třetinu plochy EU a pětinu obyvatelstva. Souhlas s členstvím nové země musejí vyslovit všichni dosavadní členové.
Maas tvrdí, že Německo do spolku zapadá jednak kvůli Baltu, tedy geograficky, ale i z jiných důvodů. Jeho argumentace zahrnuje i transformační zkušenost východního Německa a fakt, že Německo je pro země Trojmoří hlavním ekonomickým partnerem. Německé členství by zvýšilo pozornost západních a jižních zemí EU vůči zemím východní Evropy. Maas uvedl, že „Německo chce být mostem a moderátorem v duchu evropské jednoty“.
Doposud bylo Trojmoří Německem hodnoceno kriticky, jako iniciativa, která může Evropu spíš rozdělit. Patří tam země Visegradu, varuje Tagesschau, které jsou hlavními odpůrci uprchlické politiky kancléřky Merkelové. Rozdíly jsou také v energetické politice, východní státy se obávají plynovodu Severní proud 2 ve smyslu závislosti na ruských dodávkách, a Maas v této souvislosti znovu zopakoval, že se jedná o ekonomický, nikoliv politický, projekt.
Maas avizoval novou „Ostpolitik“ už v červnu. Řekl tehdy, že je potřeba naučit se vnímat Evropu také očima jiných Evropanů. Vztyčený ukazováček Berlína prý nedokáže to, co „chytré nabídky k vyrovnání zájmů“.
Pojem Ostpolitik se vztahuje k bývalému kancléři za SPD Willy Brandtovi. Snažil se o přiblížení se zemím tzv. Varšavského paktu a dostal za to také Nobelovu cenu. Pro SPD je to hlavní linie její zahraniční politiky.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.