Během dvou let tu může být nová recese. Jak se na ni připravit a proč sem patří odmítnutí politiky škrtů?
Americký ekonom Larry Summers napsal pro noviny Financial Times o nutnosti přípravy na hospodářskou recesi.
Ekonomické oživení je zdravé tehdy, když není vidět, co způsobí příští recesi. Oživení po Velké recesi bylo velice pomalé, uvádí Summers, ale prozatím se zdá být zdravé.
Summersovi dělá starost vývoj na finančních trzích. Je vidět oslabování cen komodit, investoři požadují větší výnosy, což může věštit recesi během dvou let.
Rovněž faktory v reálné ekonomice vypadají znepokojivě. Především v Číně se indikátory vyvíjejí hůře, než se očekávalo. V USA je inflace pod inflačním cílem, indikátory očekávání firem a spotřebitelů ukazují, že růst bude zpomalovat.
Měkké přistání nelze zaručit, varuje Summers, protože v americké ekonomice je hromada dluhů, takže pravděpodobnějším výsledkem je recese.
Je téměř nepředstavitelné si myslet, že by světová ekonomika mohla zůstat v pořádku vzhledem k problémům v Číně a USA. Evropa nemá energii, a vzhledem k vývoji – Brexit, protesty ve Francii, vláda v Itálii či německý politický přechod – bude spíš zdrojem problémů než řešení.
Ekonomové jsou někdy jako generálové po bitvě, přiznává Summers, koncentrují se na minulé problémy. Problémem bude spíš deflace aktiv než bubliny, nedostatek úvěru než přebytek, i nadměrné škrty jsou větším rizikem než fiskální výdaje.
Hlavní výzvou pro fiskální a monetární politiku bude udržet agregátní poptávku vzhledem k velkým geopolitický tlakům, protekcionismu, úrovni dluhů i demografickým a strukturálním posunům.
Jak FED, tak ostatní centrální banky, vyzývá Summers, by měly přiznat, že to hlavní, co mohou udělat, je signalizovat připravenost. Fiskální politika zase může v prostřední nízkých úroků využít toho, že je možné absorbovat více dluhu. Je potřeba mít připraveny velké infrastrukturní projekty, než recese udeří.
Velké ekonomiky by měly ukázat ochotu ke spolupráci, k zajištění kapitálových toků i zabránění protekcionismu.
Summers přiznává, že i kdyby jeho obavy z recese byly přehnané, pak jen samotné očekávání růstu posune inflaci směrem k inflačnímu cíli. Pokud ovšem pravdu má, pak odkládání vhodných politik může být katastrofa. Je to ironie, opatrnost v tomto okamžiku znamená jasné odmítnutí politiky škrtů, uzavírá americký ekonom.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.