Asie se vrací na místo, které zaujímala po většinu svých dějin. A Evropa jí bude znova závidět.
V 17. století Evropa Asii záviděla. A teď se k tomu zase vracíme, píší britské noviny Financial Times.
Ekonomové a politici už dlouho diskutují o tom, co se stane, až bude Asie opět centrem světa a nastane „věk Asie“.
Již dnes žije v Asii více než polovina světové populace. Ze třiceti největších měst na světě jich je 21 v Asii a již brzy se Asie stane domovem poloviny střední třídy světa. Od roku 2007 právě Asiaté kupují víc aut než kdokoliv jiný. A v roce 2030 by měli nakupovat víc aut než zbytek světa.
Lídři regionu to vědí, říkají: nyní jsme my v centru světové ekonomické aktivity. Indický premiér Narendra Modi to v jednom se svých projevů potvrdil, řekl, že právě Asie je hlavním motorem světa. Začíná asijské století.
Financial Times se pustily do rozboru dat UNCTAD a došly k závěru, že do roku 2020 budou asijské ekonomiky větší než zbytek světa. Takže asijské století začne – už za rok. A aby byla vidět dynamika procesu, je potřeba říci, že v roce 2000 tvořila Asie jen třetinu světového výstupu.
Nejde jen o měření údajů podle parity kupní síly, i podle měnového kurzu zažila Asie od roku 2000 obrovský vzestup.
Jak vysvětlit tento nástup asijského století?
Velkou jeho část tvoří úspěchy Číny a Indie. V paritě kupní síly je Čína větší ekonomikou než USA, tvoří 19 % světového výstupu, což je více než dvojnásobek roku 2000, kdy to bylo 7 %. Indie je třetí největší ekonomikou světa, a její HDP je zhruba dvojnásobkem německého či japonského. Opět – Německo i Japonsko měly větší ekonomiky ještě v roce 2000.
Asijské století nenastává jen kvůli Indii a Číně, ale i díky dalším ekonomikám, upozorňují FT.
Indonésie také „jede“ a ruskou ekonomiku může předehnat v roce 2023. Vietnam poskočil o neuvěřitelných 17 míst v žebříčku zemí podle parity kupní síly, předběhl Belgii i Švýcarsko. A Filipíny jsou větší ekonomikou než Nizozemsko.
Asijský vzestup, který vlastně začal vzestupem Japonska po II. světové válce, představuje návrat k historickému normálu, zdůrazňují FT. Asie dominovala světové ekonomice až do 19. století.
Na konci 17. století se Evropa dívala se závistí na kontinent, který tehdy byl domovem tří čtvrtin lidské populace a vytvářel dvě třetiny světového produktu. V 18. století měla Indie stejný podíl na světovém produktu jako celá Evropa.
Pak ale na tři století Asie ustoupila a nadvládu přejal Západ poháněný osvícenstvím, průmyslovou revolucí a vědeckou revolucí. Právě v 19. století se Asie změnila: z centra průmyslu se stala nerozvinutou částí světa, která vyváží zemědělské komodity.
Jenže v posledních dekádách se tento trend obrátil.
Vzestup Japonska a Jižní Koreje, prvních zemí, které dokázaly dohnat Západ, je mdlý ve srovnání s tím, co dokázala Čína. Trvalo jen pár generací a Čína udělala zapojením do globální ekonomiky, podporou investic, vysokou mírou úspor a velkými investicemi obrovský skok kupředu.
Za posledních několik dekád se z chudoby dostaly stovky milionů lidí. Řada asijských zemí se podle indikátorů Světové banky dostala na pozici vyspělých nebo rozvíjejících se zemí.
Asie sice zůstává chudší než zbytek světa, ale tento rozdíl se snižuje. Čínské HDP na hlavu je zhruba třetinové vůči americkému. HDP Indie se na hlavu rovná asi 20 % evropského. Ale od roku 2000 i zde došlo k silnému sbližování. Čína se za tu dobu stala mnohem bohatší, ve srovnání HDP na hlavu se zeměmi subsaharské Afriky zvýšila své bohatství 5x, přičemž ještě v polovině 90. let byly tyto regiony srovnatelné.
Asie se vrací na místo hlavního ekonomického hráče. Vrací se na místo, které zaujímala po většinu svých dějin.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.