Jak se od sebe oba plány velmocí a rivalů Číny a Spojených států odlišují? A jaké ambice zosobňují?
Behzad Abdollahpour píše pro Asia Times o tom, že velmoci mají zvláštní odpovědnost v tvorbě budoucí globální politiky. Je proto potřeba se podívat na agendu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa.
Oba dva projekty, jak „Čínský sen“, tak „America First“, mají podobnosti i rozdíly. Oba dva jsou považovány za základní pilíře čínské a americké zahraniční politiky. Zosobňují tak nějak přání a ambice obou dvou zemí, oživují minulou velikost.
Oba dva projekty vyjadřují mínění, že co se týče „výjimečnosti“ země, došlo ke změně. Proto je potřeba učinit opatření a oživit ztracenou velikost. Trump tak činí unilaterálně, politikou protekcionistickou, teorií her řečeno „jedna-nula“. Naopak Si se koncentruje na multilaterální politiku, typu win-win.
V roce 2013 čínský prezident řekl, že „Čínský sen“ se netýká jen toho, že by čínským občanům poskytl lepší život, ale také ostatních obyvatel planety, nabízí „mír, rozvoj, spolupráci a společný prospěch“. Čínský prezident tak propojil národní a mezinárodní hranice a zdůraznil vliv globální společnosti: spolupracovat, vzájemně se respektovat v rámci mezinárodních pravidel a norem.
Čínský sen je otázkou rozvoje čínského modelu a tužby po „velké renesanci“ čínského národa. Je to vize pro Čínu samotnou, nikoliv nutně vzor pro to, jak svrhnout globální systém vedený USA.
Podle Národní bezpečnostní strategie z roku 2017 leží kořeny americké moci v minulosti. USA byly zrozeny z přání života, svobody a usilování o štěstí. America First se týká ochrany „amerických občanů“, udržení amerického způsobu života, míru a prosperity a zvyšování amerického vlivu ve světě. Ekonomická bezpečnost je část národní bezpečnosti.
America First je ovlivněna byznysovou mentalitou Trumpa. Takže proto vidí jako hlavní ekonomická témata, snížení obchodního deficitu. Také si myslí, že vykonávání ekonomického tlaku na Čínu, a to včetně obchodní války, vyřeší i další sporná témata ve vztazích mezi oběma zeměmi, jako je třeba otázka lidských práv.
Patriotismus a nacionalismus rezonují v projevech obou prezidentů. Si se snaží o rovnováhu, tedy vyjádření jak patriotických, tak globalistických tendencí, Trump očividně v zahraniční politice reflektuje patriotické pozice. Jasně to řekl v roce 2018 v OSN: „V Americe vládnou Američané. Odmítáme ideologii globalismu a hlásíme se k doktríně patriotismu.“
Trump se dívá na mezinárodní organizace a smlouvy pohrdavě, což vyplývá z jeho politiky „America First“. To vede k nedůvěře vůči americkému světovému vůdcovství, což nadále oslabí pozici USA v mezinárodním systému.
Na druhou stranu, Čínský sen, který podporuje spolupráci, globální spolupráci a mír zvýrazní pozici Číny jako bodu globální propojenosti ve světě. Bezprecedentní iniciativa Jeden pás, jedna stezka tuto politiku zdůrazňuje a může zvýraznit roli Číny v globálním vládnutí. Pokud bude Trump trvat na unilaterálních politikách „America First“, pak budou USA stále více izolovány a pořádek po studené válce se bude restrukturalizovat – tentokrát to může být Čína a její spojenci.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.