Rostoucí čínský vliv budí u místních na Sibiři a ruském Dálném východu stále větší obavy.
Alexander Kruglov pro Asia Times píše o tom, že čínský vliv v oblastech Sibiře a ruského Dálného východu vzbuzuje u místních obavy.
Geopoliticky viděno jsou Vladimir Putin a Si Ťin-pching nejlepší kámoši, mají společné zájmy a dobře spolu vychází. Ale na ruském východě roste podezíravost vůči hlavnímu městu, které je Číně blíže než vzdálená Moskva.
V Rusku rostou obavy z ekonomické moci Číny, nechuť panuje i vůči čínským turistům, kteří často podporují své podniky, ne ty místní. Ještě horší je to ovšem na Sibiři a na Dálném východě. Zde se probouzí starý strach: že toto místo bude demograficky a ekonomicky pohlceno obřím sousedem.
Jeden ze sporů je možno ilustrovat na „kauze Bajkal“. Bajkal disponuje pětinou sladkovodních zdrojů, je zanesen v seznamech UNESCO. Jenže právě na březích Bajkalu se měla stavět továrna, která měla dodávat vodu na čínský trh. Petice proti výstavbě nasbírala milion podpisů. Ruský soud následně nařídil zastavit práce na stavbě továrny a vyšetřit stížnosti.
Ekologové tvrdí, že existují pochybnosti o fungování továrny, ale hlavní je „protičínský faktor“. Rusové mají strach, že Čína spolkne ruské národní bohatství. Rusové ze Sibiře se děsí Číňanů, kteří všechno převezmou a nechají za sebou nepořádek a samozřejmě se děsí toho, že by někdo mohl mít vliv nad Bajkalem.
Do regionu míří Rusové, ale roste počet čínských turistů. Koneckonců Peking je jen dvě hodiny letu, kdežto Moskva šest. Čínští turisté si oblíbili Irkutsk a jezero Bajkal. Hlavní třída Irkutsku (ulice Karla Marxe) je nyní zavalena čínskými obchody a restauracemi. Místní pobuřuje, že Číňané nechávají za sebou všude nepořádek, včetně míst, která se považují za posvátná.
Místní se domnívají, že Číňané se chtějí Bajkalu zmocnit (toto místo bylo totiž podstoupeno Rusku ve smlouvě z roku 1858 a Čína tuto smlouvu dlouho považovala za nespravedlivou). Číňané totiž považují Bajkal za součást své historie a kultury.
Číňané prý vlastní přes 80 % půdy, na níž pěstují sóju a tím ji ničí. I na Dálném východě roste přítomnost čínských komunit. Příkladem je Vladivostok či Chabarovsk.
Demografický kontrast je obrovský. Asijské Rusko (tedy východně od Uralu) je 80 % území Ruské federace, ale jen 25 % populace. Tedy populace srovnatelná s dvěma velkými čínskými městy.
Podle údajů OSN bude ruská populace klesat, může klesnout až o třetinu během čtyřiceti let. Vyhlídky na Sibiři a Dálném východě jsou ještě horší. Lidé z klimaticky tvrdých regionů utíkají.
Ruská populace na východ od Bajkalu klesla na 6 milionů lidí a dál klesá. Ale provincie severovýchodní Číny tvoří 110 milionů lidí.
Navíc mají ruské východní provincie přesně to, co Čína potřebuje. Ropu, suroviny, úrodnou půdu, obrovské zásoby diamantů, 70 % zásob zlata, nemluvě o zemním plynu a obrovském území bez obyvatel.
Pokud budou současné trendy pokračovat, pak se Číňané stanou druhou největší etnickou skupinou v Rusku do poloviny století.
Neroste ale jen podezření a nepřátelství, ale i dobré vazby, píše Kruglov.
Čínština je na univerzitách populárnější než angličtina, i čínská kuchyně je oblíbená.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.