Slabý mandát nové předsedkyně EK i fragmentovaný EP představují problémy do budoucnosti.
Hned několik primátů vypočítávají Financial Times: první žena ve vedení Evropské komise, Němka po půlstoletí a její mandát závisí na počtu hlasů menším než počet prstů na obou rukou. To je Ursula von der Leyenová.
Ano, je to většina, i když ona sama zdůrazňuje, že neví, kdo všechno pro ni hlasoval. Ale v této „většině“ se zároveň bude skrývat škála problémů jejího předsednictví. Von der Leyenová se snažila získat na svou stranu i euroskeptické strany. FT uvádí, že po své přesvědčovací kampani měla teoreticky získat kolem 500 stovek hlasů. Jenže nakonec to bylo jen 383. Někdo prostě slíbil podporu, ale nedodal, píší FT.
FT uvádí, že von der Leyenové pomohly hlasy Práva a spravedlnosti a také hnutí Pěti hvězd z Itálie. Dá se tedy očekávat, že na Polsko už někde čekají pěkná tučná portfolia.
Je možné, že celá situace přispěje k tomu, že se Komise nebude zaobírat neliberálními režimy jako je právě Polsko a Maďarsko. Polský premiér už zdůraznil, že Polsko sehrálo „konstruktivní roli“.
Dlouhodobým problémem je ovšem značná fragmentace Evropského parlamentu – nejvyšší co kdy byla. Stabilní koalice se nikde nerýsuje. Von der Leyenová nemá k dispozici vlivné sítě v Parlamentu, a jak se ukázalo při hlasování, i když si bude myslet, že za ní stojí nějaká frakce, nemusí to být tak úplně pravda. FT navíc na základě svých zdrojů informují, že i několik lidí z její frakce (tedy lidové strany) pro von der Leyenovou nehlasovalo, protože se jim zdálo, že moc ustupuje ostatním.
Barroso, pravda, neměl zas o tolik větší podporu, a přesto v pozici předsedy Komise „vydržel“.
Von der Leyenová se snažila získat si liberály a zelené, takže představila program s těžištěm v ekologických tématech, sociální politice a genderové rovnosti.
Z opatření, o kterých von der Leyenová hovořila, je možno uvést například systém podobný minimální mzdě, boj proti rozdílům v odměňování mužů a žen, Green New Deal, či další ambiciózní snížení emisí.
Možná ještě důležitější byla témata, o kterých se nehovořilo. Neřekla nic o tom, kam se EU postaví v mocenském boji mezi USA a Čínou či jak by se měla zreformovat průmyslová a inovační politika EU. Co udělat s dalším rozšířením? Nebo také jak vlastně pojmout dlouhodobý rozpočtový výhled. Hodně neznámých, uzavírají noviny.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.