Nejsilnější armáda světa je také největším znečišťovatelem ovzduší na světě. Ozelenit ji nestačí…
Americké ozbrojené síly, obdobně jako dodávkové řetězce velkých korporací, závisí na rozsáhlé globální síti kontejnerových lodí, nákladních vozidel a letadel pro zásobování svých operací – od bomb k humanitární pomoci a uhlovodíkovým palivům. Ve své nejnovější studii autoři Benjamin Neimark, Oliver Belcher a Patrick Bigger propočítali, nakolik tato obrovská infrastruktura přispívá ke klimatické změně.
Kalkulace emisí skleníkových plynů se obvykle soustřeďuje na civilní spotřebu energie a paliv. Nedávné studie však ukazují, že americké vojenské síly jsou jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v historii; spotřebují více kapalných paliv a vypouští více plynů ovlivňujících klima než většina středně velkých států. Jakožto stát by jejich emise skleníkových plynů byla na 47. místě, přibližně mezi Peru a Portugalskem.
Není náhodou, že americké vojenské emise nejsou vždy zahrnuty ve studiích o klimatické změně, a to kvůli nedostatku spolehlivých dat od amerických úřadů a Pentagonu. V roce 1997 vláda USA prosadila vyjmutí vojenských emisí z Kjótského protokolu. Tato mezera byla sice odstraněna Pařížskou dohodou z roku 2015. Ovšem Trumpův krok z dohody odejít, vrátí věci do starých kolejí.
Autorská studie vychází z dat získaných prostřednictvím četných žádostí podaných v rámci Zákona o svobodě informací Americké obranné logistické agentuře, což je masivní byrokratická instituce, která má na starosti americké vojenské zásobovací řetězce, včetně nákupu a distribuce uhlovodíkových paliv: V roce 2017 bylo zakoupeno přibližně 269 230 barelů nafty a spálením tohoto paliva vypuštěno přes 25 000 kilotun oxidu uhličitého. Americké letectvo zakoupilo palivo v hodnotě 4,9 miliard dolarů, námořnictvo za 2,8 miliardy, armáda za 947 milionů a námořní pěchota za 36 milionů dolarů.
Americké vojenské orgány jsou si již delší dobu vědomy, že nemají imunitu vůči eventuálním následkům klimatické změny, a svou úlohu v této situaci neignorují. Jejich přístup si však odporuje. Na jedné straně mnohé vojenské základny se například připravují na zvyšování mořské hladiny; investují do alternativních energetických zdrojů jako jsou biopaliva. Snaží se také ‚ozelenit‘ aspekty vojenských operací vyšším objemem výroby energie z obnovitelných zdrojů na základnách. Na druhé straně ale zůstávají největším institučním spotřebitelem uhlovodíkových paliv na světě a na dlouho do budoucnosti se uvázaly na zbraňové systémy – existující letouny a válečné lodi – jež závisí na uhlovodíku.
Změna klimatu se stala žhavým tématem kampaně pro prezidentské volby v roce 2020. Vůdčí kandidáti Demokratické strany, senátorka Elizabeth Warrenová a členové Kongresu, například Alexandria Ocasio-Cortezová, vyžadují podstatné klimatické iniciativy jako Zelený Nový úděl. Mají-li mít účinek, je nutno adresovat problém armádní uhlíkové stopy jak v domácí politice, tak i v mezinárodních klimatických dohodách.
Na základě své studie autoři prohlašují, že jednat proti klimatické změně vyžaduje zastavení rozsáhlých sfér amerického vojenského komplexu. Podstatné zmenšení rozpočtu Pentagonu a jeho kapacity vést války by vedlo k obrovskému snížení poptávky od tohoto největšího spotřebitele kapalných paliv na světě. Sumy vydané za paliva a za jejich distribuci americkým impériem by mohly být využity pro mírovou dividendu, na financování Zeleného Nového údělu a pro četné další priority – lépe než na pohánění jednoho největších vojenských komplexů v historii.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.