Premiér Boris Johnson se rozhodl odříznout Parlament od rozhodování o Brexitu. 47 % Britů to považuje za nepřijatelné.
Dramatickým událostem ve Spojeném království věnují Financial Times velkou pozornost (jsou to ostatně britské noviny – pozn.red.). Pro orientaci přinášíme výtah ze zásadních informací.
Premiér Boris Johnson se rozhodl odříznout Parlament od rozhodování o Brexitu. Odhodlal se proto k netypickému kroku, požádal královnu o suspendování Parlamentu, královna mu vyhověla.
FT aktuálně podle bleskového průzkumu uvádějí, že většina Britů je proti suspendování Parlamentu. Čísla hovoří o 47 % (je to nepřijatelné), 27 % tvrdí, že to přijatelné je a 26 % neví.
Časovou posloupnost vidí Financial Times takto:
- září končí letní přestávka Parlamentu. Zásadní otázka je, zda se poslanci pokusí zabránit Johnsonovi v Brexitu bez dohody.
- nebo 10. září bude suspendován Parlament, a to až do královnina projevu.
- října – projev královny.
- – 18. října – bruselský summit, zcela klíčový, zde se ukáže, jestli Spojené království odejde s dohodou, nebo bez ní.
- – 22. října – Johnson slíbil poslancům, že mohou hlasovat ohledně brexitové strategie, ale na položení vlády je příliš málo času, píší FT.
- – 27. října – FT spekulují, že by poslanci mohli pracovat přes víkend a přijmout nějakou upravenou dohodu dle Theresy Mayové.
- října – Johnsonův Brexit.
- listopad – pokud se přesto poslancům podaří zastavit Brexit, pak Johnson zřejmě uvažuje o nových volbách ve stylu lidé proti parlamentu.
Financial Times se také snaží v dalších článku odpovědět na otázku, co vlastně Boris Johnson chce. Je patrné, že ti, kteří si nepřejí odchod bez dohody (což neznamená, že si nutně nepřejí Brexit), zuří kvůli krokům, které Johnson podnikl.
Taktika, tvrdí FT, odpovídá stylu Johnsonova poradce Dominica Cummingse. Je prý velkým obdivovatelem čínského myslitele Sun C´, který v Umění války napsal, že je excelentní, když se zlomí odpor protivníka bez boje. Jeho taktika je proto blufující, dezorientační a chaotická, píší FT, což má vést k demoralizaci protivníka.
Oficiálně Johnson tvrdí, že suspendování parlamentu souvisí s legislativou, kterou královna oficiálně představí v projevu. Politické implikace ale znamenají, že „zavře parlament“ na delší dobu, než je obvyklé, a znemožní tím opozici konat proti jeho ideji odchodu k 31. říjnu.
Z hlediska politického se jedná o „skandální krok“, ale Johnson se nepohybuje mimo rámec práva, píší noviny dále. Přerušení zasedání parlamentu před projevem královny je totiž standardní praxí a má své precedenty.
Podle právníků existuje ale možnost využít „otevření parlamentu“ po letní přestávce a v několika dnech se pokusit odvolat Johnsonovu vládu.
Tímto stylem nutí Johnson své oponenty, aby konali odvážně a rychle. Mají skutečně jen pár dnů na to, aby se případně pokusili Johnsona položit. Každá chyba může hrát pro Johnsona, jako například určité zákony (které navrhoval Jeremy Corbyn). Johnson může najít cestu, jak je obejít, což by znamenalo, že opozice nebude mít kdy své jednání korigovat.
S dramatickým hlasováním o nedůvěře ale tým premiéra Johnsona počítá, píší FT. Domnívá se, že vyhraje, neboť i když řada konzervativců nestojí přímo za ním, ještě méně si přejí vidět v premiérském křesle Jeremy Corbyna. Kdyby snad Johnson hlasování neustál, pak jsou plánovány nové volby na začátek listopadu. V nich chce Johnson rozehrát hru lidé proti parlamentu.
Klíčový pak bude bruselský summit v říjnu. Johnson na něm chce dosáhnout jiné dohody, než kterou uzavřela jeho předchůdkyně Theresa Mayová. Buď uspěje, a pak bude mít poslance pod velkým časovým tlakem, aby dohodu schválili. Nebo selže a bude směřovat k odchodu bez dohody, pak budou mít poslanci ještě jednu šanci vyslovit mu nedůvěru. Jenže to by znamenalo, že by se ostatní museli shodnout na alternativním premiérovi, jinak by Johnson mohl odmítnout rezignaci. Zavládl by právní chaos a pravděpodobně by do politického dění byla zatažena královna.