Andrew Salmon se zaobírá čínským vlivem na východě Asie. Tvrdí,, že severovýchodní Asie nemá bezpečnostní mechanismy, a ASEAN není schopen strategických výzev.
Východní Asie vzhledem k rozpadu mezinárodního řádu není schopna udržet svou strategickou autonomii, má ovšem i problém zvládat konflikt či tvořit strategické aliance, líčí situaci Salmon.
Nástup Číny, ekonomického obra, ukazuje, že americká dominance není budoucí jistotou. Je tu nové paradigma, kdy rostoucí síla (Čína) čelí klesající velmoci (USA). Země tak cítí nutnost si „vybrat“, i když řada zemí je ekonomicky spojena s Čínou i USA.
Žádný nový globální systém, který by nahradil starý (ten vedený Západem) neexistuje. Na bezpečnostním fóru v Soulu tak zaznělo, že další komplikací je, že vše toto se děje za situace ekonomické propojenost a vzájemné závislosti.
USA se změnily. Z aktéra, který tvořil pravidla, je aktér, který pravidla ničí. Starý řád je pryč a nový tu ještě není.
Na tom, že globální řád je na odchodu, se účastníci fór shodli, informuje Salmon. USA jednají unilaterálně, Čína se snaží vstoupit do vakua, hlavně svým projektem rozvoje infrastruktury. Čína říká, že ona zaštituje sdílenou budoucnost lidstva. Čína má ovšem se světem vedeným Západem své trpké historické zkušenosti. Čína využila pozitiv, ale zcela se systému nepodřídila. V USA navíc roste představa, že čínská výzva by měla být využita k tzv. decoupling, neboli rozpojení se.
Čína si uvědomuje, že USA k ní budou více nepřátelské. Navíc historická srovnání nesedí, Čína je mnohem silnější než bývalý Sovětský svaz a je plně integrovaná do světové ekonomiky. Čína je silná v řadě dimenzí – vojensky, politicky, ekonomicky i kulturně.
Nová konfrontace má globální dopady, ale zejména nebezpečná je pro severovýchodní Asii. Patrný je provokativní nacionalismus, nárůst zbrojení. Historické povědomí se vrací do současné diplomacie, zaznělo na bezpečnostním fóru. V regionu chybí bezpečnostní mechanismy k řešení krizí.
Na jedné straně Čína, Severní Korea a Rusko a proti nim Japonsko, Jižní Korea a USA. To je pak ideologický konflikt autoritářů proti demokraciím. Ale nic jako závazná aliance neexistuje. Není tu rovnováha sil, nejsou tu aliance, aktéři jsou příliš rozdílní, cituje Salmon z bezpečnostního fóra v Soulu. Je těžké najít společný postup. „Vybrat si jednu stranu“ je v situaci propojených výrobních řetězců velice obtížné. Někteří soutěž mezi USA a Čínou hodnotí jako výběr mezi liberálním kapitalismem a autoritářských kapitalismem.
Pro Japonsko a Jižní Koreu by to nebyl snadný výběr.
Vztahy navíc zatěžuje historie. Země mají spory o fyzická území, ne o ideje či principy, připomíná Salmon specifika regionu. Aktéři fóra ovšem tvrdí, že všichni aktéři jsou racionální, a to i Kim Čong-un.
Tento region je navíc v srdci světové ekonomiky. Jeho problémem jsou globální problémy už jen kvůli rozmístění globálních řetězců.
Ale nárůst Číny a rozpad mezinárodního řádu jsou patrné i v oblasti jihovýchodní Asie. Zde je možné použít dvě metafory: buď je to koridor, nebo je to bitevní pole, kde se střetávají velmoci.
Tyto země nemají tak silné vazby na USA, Čína tu nabízí pomoc v podobě investic Jednoho pásu, jedné stezky. Je to ovšem také otázka čínského působení v oblasti Jihočínského moře.
Tyto země tedy nemají bezpečnostní alianci jako je NATO, ale jsou spojeny v uskupení ASEAN. Oblast se znovu může stát místem střetu velmocí. ASEAN má ovšem své vlastní problémy. Rozpory mezi zeměmi, které jsou liberální a které méně, mezi novými a starými členy, mezi těmi, co bohatnou a těmi, co ne.
A stále platí, že pro výrobní řetězce je klíčovou zemí Čína. Roste divergence mezi bezpečnostními a ekonomickými zájmy. Budoucnost ASEANu nemusí být vůbec spjatá se Západem, zaznívá na soulském fóru. Bývalý indický generál na fóru země ASEANu vybízel, aby se bezpečnostních témat chopily a nezametaly je pod koberec. V Jihočínském moři navíc prý Čína už vyhrála.
Proti Číně se tu formuje tzv. „Quad“ (Quadrilateral) neboli čtyřka sestávající z Austrálie, Indie, Japonska a USA. Ovšem chybí Jižní Korea, která je zmáčknuta mezi Čínu a USA.
Navíc možná spolupráce v oblasti severovýchodní Asie vychází z iniciativy Japonska, a to je pro Jižní Koreu nepřijatelné politické riziko.
Bývalý indický generál využil konference k varování před Čínou, jejíž činy v Jihočínském moři ukázaly varován pro ostatní. Je bezpečnostní hrozbou, uvedl Parmendra Kumar Singh.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.