Z ukrajinských Karpat mají být východoevropské Alpy na úkor tamní přírody

V nedotknuté části Karpat má vzniknout 60 hotelů, 400 chat, má hostit až 22 tisíc turistů denně a 230 km lyžařských tras. Resort má přinést ekonomický růst.

V nedotknuté oblasti ukrajinských Karpat, asi 60 km od hranice s Rumunskem, se plánuje výstavba největšího ukrajinského lyžařského centra. Nápad ale vyvolal odpor místních ekologických skupin a také místních úřadů, informuje reportáž Al Jazeery.

Enviromentální aktivisté mají obavy z toho, že komerční projekt bude mít negativní vliv na karpatský ekosystém a že nová ukrajinská vláda dává před ochranou přírody přednost ekonomickému rozvoji.

Nynější plány pro lyžařské centrum ve Svidovci počítají s výstavbou asi 60 hotelů a 400 chat, které mají hostit na 22 tisíc turistů za den. Plánuje také výstavbu asi 230 km lyžařských drah. Stavba by se mohla také dotknout několika místních vesnic, i když většina této karpatské oblasti postrádá jakoukoliv infrastrukturu.

Lyžařské centrum nyní čeká na zveřejnění enviromentálního hodnocení jeho dopadu. Gubernátor Igor Bondarenko, kterého jmenoval nový prezident Volodymyr Zelenskij, se k projektu vyjádřil pozitivně. Má prý jít o projekt, který regionu přinese víc investic a příležitostí. Sám Zelenskij v září volal po tom, aby se zakarpatský region země stal „východoevropskými Alpami“.

Nápad ovšem od svého zveřejnění v říjnu 2017 neuvítali místní, kteří podali na projekt právní žalobu. Jeden z odpůrců projektu Valerij Pavljuk z vesnice Lopuchiv k tomu říká: „Lidé, kteří svoje ukradené peníze drželi v zámoří, je teď chtějí investovat tady, ale to je něco, co my nechceme. Chceme tyto hory ponechat takové jaké jsou pro naše děti a vnuky.“

Pavljuk dostal podporu od Oresta Del Sola, Francouze, který zde žije od roku 1992 a pomohl se založením hnutí Svobodný Svidovec. V roce 2018 se k nim přidala i švýcarská nezisková organizace Fond Bruna Mansera.

Aktivisté mají obavy z dalšího kácení lesů v oblasti, kde žije řada ohroženích živočišných a rostlinných druhů a obviňují celý projekt lyžařského centra z porušení hned několika mezinárodních dohod na ochranu lesa. V oblasti žijí například rysové, výři velcí, karpatští čolci a asi 40 druhů ohrožených rostlin. Za klíčový problém je považována otázka vody, lyžařské centrum by mohlo ohrozit už nyní se zmenšující zdroje vody a kontaminovat odpadem řeku Černá Tisa.

Enviromentální aktivisté jsou přesvědčeni o tom, že projekt lyžařského centra má podporu ukrajinského oligarchy Ihora Kolomojského, který měl údajně podporovat volební kampaň prezidenta Zelenského. Oficiální dokumenty uvádí Kolomojského jako vlastníka společnosti Skorzonera, která je zainteresována ve výstavbě resortu, která je ale stále jen na papíře. I když gubernátor Bondarenko už potvrdil konkrétní jednání (s jinou firmou).

Ne všichni lidé v oblasti jsou ale proti bez ohledu na enviromentální rizika. Mnozí věří v to, že resort pomůže oblasti ekonomicky a lidé odsud přestanou odcházet, a to především za prací do zahraničí.

Julia Zabaldinová, která je odbornicí na turismus, je toho názoru, že projekt by přinesl příležitost pro místní byznys. Ekologická problematika není podle ní hlavní problém projektu, protože o té se dá diskutovat, je jím ale netransparentnost.

Prezident Zelenskij se snaží tlačit na hospodářský růst Ukrajiny a chce dosáhnout po roce 2020 až 7 % růst HDP. Nová vláda také sjednotila ministerstvo životního prostředí s ministerstvem energetiky, což mezi aktivisty vzbudilo další obavy z toho, že ekonomika bude mít přednost před ekologií.

Projekt lyžařského centra ve Svidovci se tak stává testem nové vlády. Podle zástupce Nadace Bruno Mansera stojí vláda před výběrem mezi udržitelným růstem a megalomanským rozvojem, který mají v ruce jeden nebo dva lidé.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor – Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4647326

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.