Plynovod Síla Sibiře otevře novou kapitolu vztahů mezi největším exportérem plynu a trhem nejrychleji rostoucím nejen z hlediska spotřeby zemního plynu.
Význam otevření plynovodu Síla Sibiře hodnotí na stránkách ruského think tanku Valdaj Alexej Grivač. Podle jeho mínění plynovod otevírá novou éru vztahů mezi Ruskem a Čínou, spojuje ložiska zemního plynu na východní Sibiři s Šanghají a také největšího exportéra plynu s nejrychleji rostoucím trhem.
Grivač upozorňuje, že 5 let od podepsání dohody mezi Gazpromem a CNPC na dodávky asi 1 bilionu kubických metrů plynu v rozsahu 30 let se mnohé změnilo: čínský trh vzrostl o 67 % a potřebuje nárůst dovozů – podle údajů z roku 2019 potřebuje čínská ekonomika 300 miliard kubických metrů plynu ročně. V minulém roce se Čína stala importérem plynu č. 1, předehnala Japonsko.
Čína ale nemá dostatečně diverzifikované dovozy zemního plynu, i když na papíře to tak nevypadá, má 4 plynovody a dvě desítky producentů LNG. Realitou ale je, že plyn z Turkmenistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu tvoří 94 % všech dodávek plynu do Číny přes plynovody. Zbytek Čína dováží z Myanmaru, nicméně tento plynovod nedosahuje maximálních kapacit, funguje jen na třetinu.
Nový plynovod Síla Sibiře tak představuje krok vpřed. Zajistí čínským provinciím v blízkosti Ruska nové zdroje čisté energie. Kromě toho bude díky výstavbě nové infrastruktury ruský plyn zásobovat i oblast hlavního města země a nejprůmyslovější oblasti země na východním pobřeží.
Grivač připomíná, že Síla Sibiře bude v následujících pěti letech postupně zvyšovat dodávky až na 38 miliard kubických metrů plynu ročně. Ovšem dodávky se mohou s ohledem na čínský trh a jeho potřeby zvýšit i rychleji.
Proč Čína potřebuje tolik zemního plynu a proč její spotřeba plynu roste, ptá se dále článek. Důvodem, nebo jedním z nich, je vládní program Modré nebe, který v roce 2013 stanovil velmi ambiciózní plán boje za snížení znečistění ovzduší v zemi. Program ale akceleroval až v souvislosti s přechodem od uhlí k plynu a elektřině v roce 2016. Jen mezi roky 2017-2018 se přechod týkal asi 9 milionů zákazníků, z nichž polovina přešla právě na zemní plyn. Neobešlo se to bez problémů v souvislosti s tím, že poptávka byla vyšší než rychlost výstavby infrastruktury.
V dlouhodobé perspektivě se čínský trh jeví jako lokomotiva globálního růstu spotřeby zemního plynu. Existují předpoklady, že v roce 2030 bude poptávka po plynu v Číně činit 500 či 600 miliard kubických metrů ročně, čínský trh tak představuje pro všechny vnější dodavatele obrovskou příležitost, uzavírá Grivač.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.