Bubeník Jan Schneider si také na dnešní neděli připravil další tři jazzové hudební kompozice.
Dnes opět jednu dynamickou a nádherně znělou basu, která opravdu tvrdí muziku! Na sopránku hraje autor skladby Don Rendell, tenora hraje Stan Robinson, tím skvělým kontrabasistou je Neville Whitehead a za bubny ho neméně skvěle doplňuje Trevor Tomkins. Skladba je z roku 1970 a vzhledem k tomu, že pojednává o Odyseovi, králi z Ithaky, jde vlastně jen o takovou miniaturku. Nicméně velmi doporučuji k poslechu celé toto mimořádné album!
Bubenické exhibice jsou vždy podezřelé a většinou se dříve či později dočkáme nudy. U Itamara Doariho jsem se toho v jeho sólovém vystoupení nedočkal. Je nesmírně dynamický a umí nechat hrát i ticho, což je u bubeníka dost nezvyklé. Tak se ale pozná Pan Bubeník. O té jeho technice těžko napsat něco chytřejšího, než zopakovat ty nanejvýš obdivné bubenické povzdechy „hnáty mu přelámat“! Itamarova hra je bezdrátovým přenosem energie a kdo to necítí, ať si spoří na funus. (Nejdřív ale ať naposledy zasponzoruje !argument, pochopitelně.)
Na závěr pohlazení na duši. Maurice Ravel nebyl sice jazzovým skladatelem, ale skoro. Poslechněte si úžasnou Amalii Ishak v Ravelově půvabné La Flûte Enchantée. Ostatně Jerusalem Lyric Trio je českým posluchačům známo z mnoha vystoupení u nás. Na flétnu hraje americká virtuózka Wendy Eisler-Kashy, na piano doprovází Allan Sternfield. Amalia Ishak spolupracovala též s Leonardem Bernsteinem a Zubinem Mehtou. V Čechách byla už mnohokrát, takže si češtinu naposlouchala natolik, že jako jedno z cvičení výslovnosti při operním zpěvu své žákyně učí vyslovovat pro cizince prý nesmírně jazykolamné slovo „zmrzlina“.