Se změnou gravitačního centra světové ekonomiky a ztrátou jednoty Západu nastupuje nová éra mezinárodní politiky.
K letošní bezpečnostní konferenci v Mnichově se ještě vrátil článek bývalého indického diplomata MK. Bhadrakumara pro noviny Asia Times. Bhadrakumar se zaměřil na nejednotu v atlantickém táboře, tj. v rámci spojeneckého bloku USA a Evropská unie. Naznačuje to podle něj konec starého mezinárodního řádu a vznik nového.
Bhadrakumar v úvodu připomenul proslov Vladimira Putina v roce 2007, kdy na stejné konferenci ruský prezident kritizoval americkou globální hegemonii a americké přílišné využití vojenské moci v mezinárodních vztazích. Po 13 letech se na stejné konferenci podle Bhadrakumara projevila skutečnost, že se transatlantické vztahy ocitají na křižovatce.
Letošní řeč německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera byla „zvláštní“ tím, že obvinil USA z toho, že odmítají koncept mezinárodního společenství. Steinmeier uznal, že návrat do dob, kdy transatlantické vztahy fungovaly, není možný. Varoval před krachem evropského projektu. Německý prezident nevolal po osamocené Evropě, ale litoval toho, že pro USA už Evropa nemá životně důležitý význam – tento posun Steinmeier neviděl jako krátkodobý či spojený se současnou Trumpovou administrativou. Je to pro něj delší trend.
Suverénní Evropa?
Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o tématu evropské nezávislosti – Macron mluvil o Evropské unii jako o suverénní, strategické a politické mocnosti. Němečtí politici pak naznačili obecnější souhlas s Macronovou myšlenkou, že by EU měla mít v rukou kontrolu nad svým osudem.
Na druhou stranu projev amerického šéfdiplomata Mika Pompea zdůraznil, že mluvení o úpadku Západu se přehání. Tvrdil, že Západ kolektivně „vítězí“.
Bhadrakumar píše, že konference v Mnichově obsahovala dva motivy: prvním byl pokračující význam multilateralismus v mezinárodním systému. A tím druhým – nervozita ohledně globálního bezpečnostního prostředí.
Výměna názorů na konferenci mezi Evropany a americkou delegací dala najevo nejednotu Západu, míní dále indický diplomat.
Čína jablkem sváru
Rozdělujícím tématem byla Čína. Americký ministr obrany Mark Esper v Mnichově naznačil, že USA vnímají Čínu jako dlouhodobou hrozbu. Je to ale názor, který řada zemí v EU s USA nesdílejí. Otázkou pak je, jaký postoj západní spojenci k Číně zaujmou. Jejich postoj pak bude mít dalekosáhlé důsledky.
Mnichovská konference o bezpečnosti ukázala, že ohledně hodnocení Číny jako nového nepřítele, které Pompeo přednesl, nepanuje shoda. Bhadrakumar zmiňuje případ odlišného vidění technologie 5G.
Může se Západu podařit získat zpátky svůj vliv, ptá se dále jeho článek.
Problémem je, že pokles materiálního bohatství i úpadek morálních hodnot vedou ke ztrátě vlivu. Západní forma hospodářské organizace už nepřitahuje jako dříve. Vzestup Číny a návrat Ruska vede nové dynamice globální moci. Podle Bhadrakumara povede nástup nových velmocí (nejen Ruska a Číny) k tomu, že se nově rozprostře vliv i moc. Západ se k době po druhé světové válce nevrátí.
Oslabení vlivu by mohla pozastavit koncepce „nového Západu“ pod vedením Evropy, píše dále autor. Nová aliance by spojila Evropu s velmocemi jako je Indie nebo Japonsko. Jako problém se ale ukazuje to, že USA odmítají multilateratismus a pořádek postavený na pravidlech.
Macron řekl: „Nemůžeme být mladším partnerem Spojených států.“ Je jasné, že vnitřní rozdíly Západ postihují a je těžké je překonat.
V lepším případě vzniknou koalice ochotných na základně nějakého problému. I tak podle indického diplomatu už Západ nedokáže zastavit svůj úpadek, muže ho jen zpomalit.
Podstatné totiž je, že se mění gravitační centrum ekonomiky světovém uspořádání – a toto centrum odchází ze Západu. Vedle toho zde už není „Západ“ společných principů, hodnot a politických kroků…
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.