Ukáže se současná pandemie koronaviru jako jeden z faktorů vzestupu Asie a úpadku Západu?
Noviny Asia Times přinášejí Spenglerův článek, který se zaobírá tím, jak pandemie koronaviru změní postavení Číny ve světě.
Spengler začíná tím, jak anglicky psaná média popisovala epidemii v Číně jako „čínský Černobyl“. Západ si najednou byl jistý, že čínský vzestup ke globální moci byl zaražen a projevoval škodolibou radost. Ve skutečnosti to ale bylo odmítání, první z fází smutku.
Nyní Západ přešel z fáze odmítání do fáze vzteku, do druhého stádia. Donald Trump si pospíšil prohlásit, že epidemie „měla být zadržena“ v jednom místě v Číně, a že celý svět nyní hodně platí za to, že to neudělala. Konzervativní historik Hanson zase tvrdí, že Trump odhalil pravou, děsivou tvář Číny, místa vzniku epidemie. Domnívá se též, že právě špatné chování Číny ji oslabí jako ještě nikdy, kdežto USA se stanou ještě silnějšími. Spengler poznamenává, že podobné názory lze najít v mnoha dalších komentářích.
Jenže je možné, že to dopadne přesně naopak. Dokonce, tvrdí Spengler, je to pravděpodobnější. Koronavirus se nakonec ukáže jako faktor vzestupu Asie a úpadku Západu. Pevninská Čína už nemá žádný nový domácí případ koronaviru, což je při počtu 1,4 mld. obyvatel neuvěřitelný výkon. Proto také mnoho Američanů tvrdí, že Číňané v tomto bodě lžou.
Spengler se ale domnívá, že čísla jsou v pořádku. Čína zkombinovala drakonickou kontrolu pohybu a masivního testování s analýzou velkých dat ze stovek milionů smartphonů. Čína velmi silně investovala do veřejného zdraví i s pomocí umělé inteligence, a právě proto, že měla k dispozici ohromné množství dat, měla v kontrole epidemie velkou výhodu. Je to největší a asi nejsofistikovanější experiment s využitím umělé inteligence. Možná se díky tomu stane Čína velmocí v umělé inteligenci.
Západní analytici se snaží tento výsledek nějak “vysvětlovat”. Think tank, který radí americkému ministerstvu obrany, zveřejnil nedávno zprávu o „mýtu čínského úspěchu v boji proti koronaviru“. Nezpochybňuje však čínský úspěch, soustředí se na to, že čínské motivy nebyly humanitární, že čínská ekonomika je poškozená, že čínská vláda udělala řadu závažných chyb, že omezovala svobodu jednotlivců a dopouští se násilí na populaci Ujgurů. Což je asi pravda, ale netýká se to podstaty věci.
Spengler připomíná, že v Číně je smutnou tradicí „zabití posla špatných zpráv“, je to podle něj slabá stránka čínské kultury. Připomíná ovšem, že čínská vláda se před několika dny oficiálně omluvila (již zemřelému) doktoru Li, který na koronavirus upozornil, což je zřejmě první případ svého druhu.
Navzdory počátečním byrokratickým průtahům se Čína dokázala zmobilizovat a snaží se míru infekce snížit na nulu. Japonsko, Tchaj-wan a Jižní Korea získaly relativně rychle nad nákazou kontrolu, rozsáhlé testování a včasná karanténa byly klíčové. Na ostrově Hokkaido byl již zrušen nouzový stav a japonské školy se brzy znovu otevřou. Asiaté poslouchají vládu a možná to byl hlavní faktor úspěchu, píše Spengler. Italové jsou naopak mistři v umění obcházet nařízení vlády, a tak mají víc mrtvých než Čína.
Mezitím Kalifornie a New York, dva největší státy USA, zastavují všechny aktivity, kromě těch nejzákladnějších. Americká vláda se potácí ve tmách, tvrdí Spengler. V přepočtu na počet obyvatel otestovala Jižní Korea dvacetkrát víc lidí než USA. Testování a sledování postupu infekce pomohlo asijským zemím dostat koronavirus pod kontrolu.
Podobně zdatně si vede Izrael, tvrdí Spengler. Na míře smrtnosti v Německu (0,25 %), Itálii (8 %) a Izraeli (0 %) je vidět rozdíl ve fungování zdravotních systémů.
Dobrá zpráva je, že epidemie se dá zadržet a většina nakažených se uzdraví. Špatná zpráva ale je, že většina zemí nemá na zadržení epidemie prostředky. Bez potřebných dat mohou americké úřady jen doufat, že infekce nezničí americký systém nemocnic, nebo se pokusit zastavit šíření epidemie zastavením ekonomických aktivit.
Sledování pohybu přenašečů infekce a identifikace shluků infekce je jen jednou z aplikací v oblasti zdravotní péče, v níž chce Čína dominovat. Firma Huawei, která už vede v technologii 5G, má k dispozici aplikace, které prý změní fungování zdravotnictví. Huawei chce mít během deseti let na cloudových serverech údaje o půl miliardě lidí, o jejich zdravotním stavu a DNA. Nabízí aplikace do smartphonů, které umožňují sledovat v reálném čase EKG a další zdravotní data, která jsou pak analyzována na serverech Huawei Artificial Intelligence.
USA vedou boj proti Huawei, ale zatím se jim nepodařilo ani spojence přesvědčit, aby s Huawei nespolupracovali v oblasti technologie 5G. A Čína má nyní další argument pro podporu svých technologických produktů.
Čínské využití velkých dat ovšem může být pro Západ problematické, uznává Spengler. Představa systému, který monitoruje zdraví a pohyb celé populace, je pro Západ děsivou dystopií. Západní země nyní budou čelit těžkému výběru: individuální svoboda versus veřejné zdraví, volba, která bývá nutná jen ve válce.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.