Jak ekonomické dopady koronavirové pandemie ovlivní čínský megaprojekt v hodnotě až 26 bilionů dolarů?
Investiční skupina Oxford Business Group hodnotí v nové analýze vyhlídky čínské iniciativy Jedno pásmo, jedna stezka v souvislosti s dopady koronavirové pandemie na ekonomiku. Analýza zmiňuje, že pandemie vytváří fiskální tlaky na řadu rozvojových a rozvíjejících se zemí, což budí také otázky ohledně osudu tohoto projektu.
Jedno pásmo, jedna stezka je projekt, který má infrastrukturně spojit pět kontinentů. Jeho celková hodnota se před pandemií odhadovala jenom v Asii na 26 bilionů dolarů investic do roku 2030. Nebylo tak překvapením, že projekt přitahoval rozvojové a rozvíjející se zem soukromým, mezivládním jednáně jako zdroj potřebných investic do jejich ekonomik. V lednu 2020 bylo s Jedním pásmem, jednou stezkou spojeno celkem 2591 projektů v celkové h soukromým, mezivládním jednánodnotě 3,87 bilionu dolarů.
Uzavření hranic a přerušení ekonomických aktivit v důsledku karanténních opatření projekty zmrazilo. V Pákistánu, Kambodži, Myanmaru a v Malajsii byly místní projekty pozastaveny, protože jim chy soukromým, mezivládním jednánbí nejen čínské dodávky, ale i čínští pracovníci, jejichž pohyb byl omezen v souvislosti s pandemií.
Investice, nebo dluhy?
V dynamicky rozvíjejících se ekonomikách, které utvářejí portfolio Jednoho pásma, jedné stezky, byly tyto investice hlavním zdrojem rozvoje infrastruktury. Patří k nim například Egypt, Rusko, Saúdská Arábie nebo Myanmar. Analýza detailněji rozebírá typy zdejších investic s důrazem na energetickou infrastrukturu.
Kritici Jednoho pásma, jedné stezky často skloňují otázku zadlužení těchto zemí a udržitelnosti jejich dluhů ve vztahu k tomu, jak moc projekty skutečně slouží národním zájmům daných zemí. Analýza uvádí příklady Srí Lanky a Myanmaru.
Nicméně koronavirová pandemie nyní vede nejen ke zvýšení břemena zadlužení pro rozvíjející se ekonomiky, ale vytváří také fiskální tlaky na samotnou Čínu, což vede k tomu, že se projekty Jednoho pásma, jedné stezky dostávají nově do hledáčku zájmu.
Dvoustranné půjčky čínských státních firem zahraničním partnerům se zvýšily společně s rozvojem projektů čínské iniciativy. V březnu 2020 nebylo do oficiálních čínských statistik zahrnuto asi 200 miliard dolarů dluhů rozvojových zemí, které vlastní Čína. Řada z nich podle výzkumníků souvisí s Jedním pásmem, jednou stezkou.
Čína je největším dvoustranným věřitelem. V roce 2017 Čína vlastnila celých 15 % HDP v padesátce rozvojových zemí. V roce 2015 to bylo pouhé 1 %.
V současnosti řada rozvojových zemí požaduje pomoc s dluhy či oddlužení. Není jasné, jak na tyto požadavky odpoví Čína, která v minulosti dávala přednost soukromým, mezivládním jednáním o dluzích a jejich restrukturalizaci.
Nový formát spolupráce?
V souvislosti s poklesem růstu čínské ekonomiky a nárůstem nezaměstnanosti se dá očekávat, že hlavní čínské zdroje budou směřovat do domácí ekonomiky. V nejbližších 12 až 24 měsících by to mohlo znamenat snížení investic do projektů Jednoho pásma, jedné stezky. V souvislosti s tím, že rozvojové země budou čelit tlakům zadlužení, může také dojít k přehodnocení projektů, které pak mohou být více zaměřeny na strategické a finančně výhodné infrastrukturní projekty s ohledem na domácí a regionální poptávku a bez půjček od čínských bank.
Projekty plynovodů/ropovodů by mohly být otevřeny širšímu financování vícero partnery. V projektech Jednoho pásma, jedné stezky by také mohly dostat větší roli další asijské země, které jsou v pozici investorů – například Singapur. Ostatně už před pandemií se v rámci financování projektů Jednoho pásma, jedné stezky zvyšovala role soukromých investorů a Čína byla stále více otevřená společnému financování projektů.
Význam Jednoho pásma, jedné stezky pro Peking nicméně neklesne, míní specialista Parag Khanna.
Infrastrukturní průmysl čelí problémům nad rámec Jednoho pásma, jedné stezky, a to v důsledku pandemie. Jde o problémy s vnějším financováním, zpožděnými povoleními, mobilizováním konzultantů a stavebníků, snížením produktivity a další. Krize ukazuje nutnost diverzifikace dodavatelských řetězců, které pandemie značně narušila.
Bez ohledu na to ale části projektantské práce pokračují online alespoň v případě některých projektů. Ke slibným patří oblast tzv. zelené ekonomiky.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.