Kolaps pracovního trhu v podstatě smazal 22 milionů pracovních míst, která v USA vznikla od roku 2010.
Jen během jednoho týdne od 18. března si požádalo v USA o podporu v nezaměstnanosti celkem 4,43 milionů lidí, informovalo americké ministerstvo práce. To znamená, že od doby, kdy v USA platí karanténní opatření, zůstalo (rozpočítáno na týdny) bez práce celkem 26,5 milionů lidí. Což představuje 16 % práceschopného obyvatelstva v USA.
Kolaps pracovního trhu v USA také přinesl větší ztrátu pracovních míst, než v zemi od září 2010, kdy zde začal boom pracovních míst, vzniklo. Během posledních 9,5 let v USA našlo práci celkem 22 milionů Američanů.
Počet žádostí by nejvíce intenzívní v týdnu po 28. březnu, kdy si o podporu požádalo celkem 6,87 milionů lidí. Nyní se počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti snižuje. O podporu v nezaměstnanosti se začali spíše hlásit lidé, kteří zaměstnávají sami sebe nebo pracovníci v „gig“ ekonomice.
Analýza Oxford Economics předpokládá, že pandemie povede ke ztrátě celkem 27,9 milionů pracovních míst, včetně těch ve výrobě a ve stavebnictví, kde by to mohlo být něco mezi 8 až 10 miliony lidí.
V řadě států USA se konaly protesty proti karanténě, lidé požadovali její ukončení a návrat k běžnému byznysu. Podle amerického ministra financí Steva Mnuchina se dá očekávat, že americká ekonomika začne fungovat v srpnu.
Kongres projednal ve čtvrtek další balíček pomoci ekonomice v hodnotě celkem 484 miliard dolarů. Peníze mají směřovat na podporu malého byznysu a nemocnic. První balíček pomoci, který měl hodnotu 350 miliard dolarů, byl využit během dvou týdnů.
Ekonomické analytiky v daný moment více než statistiky o nezaměstnanosti zajímá to, kdy a jak rychle budou vlády (nejen v USA) zmírňovat karanténní opatření, což umožní zahájení ekonomické činnosti. Zdá se, že řada vlád bude ke zmírňování přistupovat dříve, než se předpokládalo.