Evropská unie stále nenašla odpověď na to, jakým způsobem by se měla financovat hospodářská obnova po pandemii.
Není jasné, jak velký by fond obnovy měl být, informují noviny Financial Times.
Debaty se vedou ohledně velikosti nástroje a také ohledně toho, jak prostředky z fondu budou distribuovány. Předsedkyně Evropské komise tvrdila, že půjde o „bilion“ eur, ale nepodala žádné další informace. Francie varovala před tím, že došlo k dalšímu vršení půjček, které by jen dál zhoršovaly situaci zadlužených zemí.
Vypadá to, že v EU je tendence vytvořit „něco velkého“. Mělo by se ale jednat o skutečné peníze a ne jen další půjčky, či garance pro soukromé investice. Otázka tedy je, zda je ochota dát Itálii a Španělsku dostatečný fiskální prostor. Pak je ovšem potřeba mít „na stole“ dost peněz.
Půjčky jsou chápány spíše negativně, jako něco, co by mohlo vést k další dluhové krizi.
Bude přepsán mnoholetý finanční rámec, který by měl lépe reflektovat současnou situaci. Je možné, že fond obnovy EU bude do tohoto rámce vložen. Najít shodu mezi zeměmi ale bude skutečně velice obtížné.
Již nyní jsou spory ohledně toho, jakou podobu by „pomoc“ měla mít. Francie, Itálie a Španělsko chtějí granty. Prezident Emmanuel Macron varoval před „fake řešením“ a italský premiér Giuseppe Conte, který je pod velkým domácím tlakem, chce granty v druhé půlce roku.
Kancléřka Německa Angela Merkelová ale granty odmítá a tvrdí, že to, co se půjčí na finančních trzích, musí být jednoho dne splaceno. Dokumenty, které mají noviny Financial Times k dispozici hovoří o tom, že je možné spustit „miliardy dodatečných investic“, najdeme i zmínku o programu ve výši 200 mld. euro, kde by zdroje byly podmíněny reformami a investicemi pro budoucí růst.
Rozpočet má být posílen novými instrumenty a mají být „mobilizovány nové zdroje.“ Komise chce mít v novém rozpočtu možnost získávat zdroje na finančních trzích. Hovoří se někdy o 300 mld. euro, které by Evropská komise takto mohla chtít získat, ale přesná podoba a detaily se budou ještě diskutovat.
V minulosti se jednalo o podporu investičních iniciativ, což podporují severské země. Vidí v tom nástroj na zvýšení konkurenceschopnosti. Jenže to může skončit tím, že se budou financovat projekty, které by našly financování i bez toho. Článek Financial Times také cituje jednoho z ekonomů, který tvrdí, že postižené země potřebují přímé veřejné výdaje.
Ursula von der Leyenová má ze zapeklité situace najít řešení. Slíbila, že do půli května představí řešení mezi půjčkami a grant a najde „nové inovativní instrumenty.“