Očekávané, přesto špatné zprávy. Francie, Itálie a Španělsko zaznamenaly hluboké dvouciferné propady za II. čtvrtletí.
Páteční údaje ukázaly, že největší propad zaznamenalo Španělsko. Již v prvním čtvrtletí zaznamenala eurozóna jako celek pokles o 3,6 %, ve II. čtvrtletí to bylo 12,1 %.
Španělská ekonomika se propadla o více než 18 %, takže spolu s výsledkem prvního kvartálu se jí „podařilo“ vymazat veškeré zisky, kterých dosáhla sedm let po Velké recesi. Je to typ poklesu, který je srovnatelný s válkou. Jediné odvětví, kterému se dařilo, bylo zemědělství.
Francie zaznamenala pokles přes 13 %, což je nejhorší výsledek od druhé světové války.
Itálie vykázala pokles přes 12 %, a během deseti let se ocitla počtvrté v recesi. Propad ve druhém kvartálu (Itálie byla v recesi již před ním) Itálii z hlediska výstupu vrátil k číslům na počátku 90. let.
Německu se vedlo o něco lépe. Je tedy patrné, že eurozóna jako celek vykázala propad, ale že mezi členy jsou i tak značné rozdíly.
Španělsko mělo velmi dlouhou karanténu, což se odrazilo i na jeho ekonomickém výkonu. Jenže nyní případy nemoci znovu prudce rostou, což může dát další ránu již nyní těžce postiženému sektoru cestovního ruchu.
Oživení v eurozóně bude pomalé a nerovnoměrné, tvrdí analytici pro noviny Financial Times. Inflace za červenec v eurozóně dosáhla 0,4 %, což je o něco víc, než se čekalo. Stále je to ovšem hluboko pod cílem Evropské centrální banky. Řada zemí navíc vykázala deflaci – včetně Španělska a Irska.
Nabídka je nyní opětovně „zapnutá“, takže nyní přijde na poptávku spotřebitelů. Zde je klíčové sledovat maloobchodní tržby. Očekává se, že např. ve Francii bude trvat roky, než se ekonomická aktivita dostane na stav před pandemií.
Těžké chvíle nastanou až nyní. Nejenže hrozí znovu karanténa, ale bankroty, nárůst nezaměstnanosti, slabé investice. To vše znamená, že rychlé oživení je téměř vyloučeno.