Jaký bude poměr sil mezi vládami a centrální bankami a proč je větší hrozbou deflace než inflace?
Naposledy to bylo před čtyřiceti lety, kdy se USA a také většina Evropy potýkaly s vyšší inflací, napsal úvodník novin Financial Times. Od té doby je riziko spíše směrem k poklesu cen. Nicméně v souviloslosti se současnou koronavirovou epidemií přišly vyšší výdaje vlády a také stimulace centrální banky.
Zlato, bezpečný přístav, ke kterému se lidé uchylují, když očekávají problémy v peněžní soustavě, se z hlediska ceny blíží rekordům. I když, pravda, v reálném vyjádření ještě jeho cena není na úrovni 80. let.
V oblibě jsou znovu měnové agregáty, které se nafukují díky stimulačním programům. I proto se řada ekonomů domnívají, že výsledkem takové politiky musí být vyšší inflace, snížení kupní síly peněz. Jenže to tak nemusí být, píše se v úvodníku novin Financial Times dále.
Hrozba trvalého navýšení cen je vážná. Inflace zvyšuje rozdíly mezi lidmi, nejvíce dopadá na ty nejchudší. Ovlivňuje rozhodování a vnímání rizika, takže ještě zhoršuje prostředí, v němž firmy plánují budoucnost. Narušení výrobních řetězců by také mohlo zvýšit náklady.
Jenže aby tyto tlaky byly trvalé a nebezpečné, pak by musely vzrůst i mzdy. V éře nízké inflace slejudeme ve většině vyspělých zemí ovšem jiné problémy – i když je nezaměstnanost nízká, mzdy moc nerostou. Inflace se tím pádem omezuje z velké části na ceny aktiv.
Pracovní trh teď bude pod tlakem a vzniku mzdově-cenové spirále tedy nic moc nenaznačuje. Ekonomové by si měli vzpomenout, že existoval v minulosti dobrý důvod, proč měnové agregáty upadly v nemilost. Nebyly totiž z hlediska inflace zrovna spolehlivými indikátory.
Deflace je větším nebezpečím, píše úvodník. Velké objemy dluhu ale nesou riziko, zejména riziko fiskální dominance. Centrální banky jsou sice nezávislé, ale málo se diskutuje o tom, jak moc je tato „nezávislost“ vázána na všeobecnou náladu dané éry.
Řada vlád byla dost moudrá na to, aby využila období velmi nízkých úrokových měr a vydala dluhopisy se splatností třeba padesát let. Až přijde čas navýšit úrokové sazby, bankéři mohou být pod velkým tlakem. Pokud centrální bankéři podlehnou tlaku, pak by se inflace nakonec mohla vrátit.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.