Ankara se prostřednictvím oslav osmanské minulosti snaží šířit vzkaz, že Turecko bude svoje zájmy na moři bránit.
V kontextu příprav na diplomatické rozhovory mezi Tureckem a Řeckem o územních sporech v oblasti východního Středomoří a Egejského moře zveřejnila Ankara nové video, které oslavuje námořní bitvy a vítězství osmanského námořnictva v 16. století, všiml si článek Al Jazeery. Tyto události v minulosti vedly k osmanské kontrole Středozemního moře.
Video spojuje příběhy o bitvách minulosti s prostřihy na moderní turecké námořní lodě a snaží se předat vzkaz, že Turecko bude svoje zájmy na moři bránit. Video sdílelo na Twitteru oddělení pro komunikaci při úřadu tureckého prezidenta.
Doktrína, kterou video prezentovalo, nese název „Modrá vlast“. Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana patří k jejím zastáncům a doktrína se staví proti nárokům Řecka i Kypru v pobřežních vodách Egejského a Středozemního moře. Doktrína sice vznikla před deseti lety, ale do popředí se dostala v posledním roce s ohledem na tureckou politiku v Libyi a v Sýrii.
Jejím spoluautorem je kontradmirál ve výslužbě Cihat Yayci, který tuto politiku vidí jako důsledek „agresivních postojů“ Řecka a Kypru. Obě země v roce 2003 podepsaly dohody o exkluzivních ekonomických zónách ve východním Středomoří.
„Nechtěli se podělit o moře s Tureckem, chtěli obsadit turecká moře. Turecko si to uvědomilo,“ cituje Yayciho článek Aljazeery.
Spory znovu vypluly na povrch v listopadu minulého roku, když se Turecko a Libye dohodly na novém námořním rozhraničení. To se územně kříží s těmi částmi moře, které si nárokuje Řecko. Napětí eskalovalo letos v srpnu v souvislosti s geologickým průzkumem turecké lodi Oruc Reis ve východním Středomoří. Po jejím návratu do přístavu se situace poněkud uklidnila, ale Kypr považuje uvalení sankcí EU na Turecko.
Zatímco video bylo plné patriotické vervy, Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin řekl, že věří v to, že rozhovory mezi Tureckem a Řeckem přinesou „brzy dobrý pokrok“. Kalin také s ohledem na nové video řekl, že doktrína Modré vlasti nepředstavuje hrozbu žádné zemi. „Je to myšlenka obrácení moře, velké mořské masy ve Středomoří, v příležitost, než ve zdroj napětí a tření mezi středomořskými zeměmi,“ sdělil dále Erdoganův mluvčí. Kalin ještě dodal, že se musí jednat o model, který bude „inkluzivní“ a „férový“ a bude stát na sdílení zdejších zdrojů.
Řecko odmítlo doktrínu Modré vlasti komentovat. Atény ale dodávají, že neuznávají turecké nároky v Egejském moři a ve východním Středomoří. Ankara nepodepsala Konvenci OSN o námořním právu, která dává ostrovům suverénní právo na kontinentální šelf v rozsahu až 320 km. „Doufám, že Turecko přijme tuto logiku konzistentně a dlouhodobě, upustí od nezákonných kroků a provokací a dá přednost dialogu,“ vyslovil se řecký ministr zahraničí Nikos Dendias.
Ve čtvrtek informoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, že se Řecko a Turecko dohodly na mechanismu odvrácení vojenských střetů na moři. Mezi oběma zeměmi bude existovat horká linka komunikace.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.