Česká republika je ve světovém srovnání 8. nejbezpečnější zemí ze 163 hodnocených států. Nejhorší situace je v Afghánistánu, Sýrii, Iráku, Jižním Súdánu, Jemenu, Somálsku a Libyi, tvrdí nová zpráva Global Peace Index za rok 2020.
Vydání Globálního indexu míru (GPI – Global Peace Index) z roku 2020 publikované Institutem pro ekonomiku a mír (Institute for Economics and Peace) konstatuje, že úroveň světového míru se za posledních 12 let snížila již podeváté.
Tato studie klasifikuje úroveň míru pomocí 23 kvalitativních a kvantitativních ukazatelů – např. míra násilné kriminality, počet policistů a bezpečnostních sil nebo možnost teroristických činů – a zahrnuje 99,7 % světové populace. Mír se zhoršil v 80 zemích, zatímco situace se zlepšila v 81. Index naznačuje, že úroveň míru na celém světě se od roku 2008 snížila o 2,5 %.
Zpráva ukazuje, že zatímco konflikty a krize, které se objevily v posledním desetiletí, začaly ustupovat, byly v důsledku pandemie koronaviru nahrazeny novou vlnou napětí a nejistoty.
Za rok 2020 je Island podle Globálního indexu míru opět nejklidnější a nejbezpečnější zemí. Tato země zaujímá první místo v globálním žebříčku od roku 2008. Na opačném konci je Afghánistán, který byl podle zprávy nejnebezpečnější zemí na světě.
Situace v Evropě
Z tabulky na str. 8 vyplývá, že Česká republika je osmá nejbezpečnější země ze 163 hodnocených států. Evropa zůstává nejklidnějším regionem na světě, přestože zaznamenala velmi mírné zhoršení.
Turecko je jedinou evropskou zemí, která se umístila ve 25 nejméně mírových zemích (jak vidíme v tabulce na str. 9 patří Turecku 150. příčka). Přestože byla Evropa nejklidnějším regionem na světě, za poslední rok zažila politické a ekonomické nepokoje. V Polsku to byla veřejná hromadná shromáždění a protesty proti kontroverznímu vládnímu zákonu, který umožňuje vládní zásahy do soudního systému, zatímco v Rumunsku demonstranti po měsíce protestovali proti korupci.
Masové protesty vypukly také v Maďarsku poté, co vláda zavedla nový zákon o trhu práce, který protestující označovali jako „otrocký zákon“. Protesty Žlutých vest pokračovaly také ve Francii. V poslední době pandemie COVID-19 fakticky dočasně vyřadila Schengenskou dohodu z platnosti a uvrhla do zmatku několik evropských zemí (týká se zejména Velké Británie, Itálie a Španělska).
Plný rozsah hospodářských a politických důsledků pandemie teprve uvidíme, ale vztahy mezi evropskými zeměmi byly v důsledku reakce na virus napjaté.
