Krize ukázala, jak důležitý je silný sociální stát, říká mimo jiné německý ekonom. Přesto ale platí, že čím horší druhá vlna, tím bude víc bankrotů firem.
Německá Tagesschau přinesla rozhovor se známým německým ekonomem Marcelem Fratzscherem, který objasňuje, jaké dopady bude mít pandemie na firmy a na zaměstnance. Přinášíme výtah toho nejpodstatnějšího z rozhovoru.
Fratzscher se domnívá, že Německo může za měsíc až dva říci, jestli se mu podaří zastavit koronavirus a zároveň zcela nezablokovat ekonomiku. Logika rozhodnutí podle něj je, že jsou lepší přísnější opatření, než příliš mírná – s tímto přístupem souhlasí. Náklady zdravotní a ekonomické jsou podle něj dramatické, když se jedná pozdě, nebo málo razantně.
Fratzscher upozorňuje, že nelze očekávat, že přístup v krizi bude ve firmách spravedlivý, virus sám o sobě takový není. Všechna odvětví by měla napřít síly k tomu virus zastavit. I hotely by měly mít zájem na tom, aby byly realizovány restrikce, které fungují rychle. Když se podaří zastavit v Německu druhou vlnu, pak vánoční nákupy oživí trh. Fratzscher říká, že on sám se staví proti zdánlivé opozici mezi ochranou zdraví a ochranou hospodářství.
Stát může omezit škody, ale nelze mít falešná a přehnaná očekávání ohledně toho, co si stát může dovolit. Zabránit hospodářské bolesti prostě nemůže. Ekonom upozorňuje na to, že žádná země na světě nedodala do ekonomiky větší hospodářskou pomoc než Německo. Kurzarbeit zachránil miliony pracovních míst, ale i tak je jasné, že německé hospodářství bude postiženo velmi tvrdě. Vlna bankrotů přijde. Platí, že čím horší druhá vlna, tím bude víc bankrotů firem. Když se podaří vir během následujících týdnů zastavit, pak dojde ke zmírnění hospodářských škod.
Když ne, pak lze očekávat růst nezaměstnanosti, pokles příjmů, více lidí zase spadne do systému Kurzarbeit (v ČR podpora v částečné zaměstnanosti). Německo samozřejmě zajímá i vývoj exportu. Čína už běží jak dřív, ale Evropa ne. Země jako Francie, i střední a východní Evropa jsou silně zasaženy druhou vlnou. 60 % německého exportu bohužel nejde do Asie, ale je v Evropě.
Fratzscher se nedomnívá, že by vláda byla schopna vykouzlit ještě nějaká další opatření. Některá (jako překlenovací pomoc) se asi prodlouží. Některým odvětvím se může uhradit výpadek obratu. Není ale realistické očekávat, že by se stát podílel plošně na firmách, jako u Lufthansy.
Co se dluhů týká, pak ekonom pro Německo nevidí problém a určitě ne v následujících dvou letech. Fratzscher tvrdí, že pak se bude potřeba podívat na dluhy, a že bez zvýšení daní to nepůjde. Nyní ale není třeba s tím vyhrožovat, v krizi je třeba vyslat signál – stát bude pomáhat tak dlouho, dokud to bude nutné.
Španělsko zvyšuje daň pro bohaté, a i Německo musí zvážit, jak situaci vyřešení. Němci byli v krizi hodně solidární, myslí si Fratzscher. Je jasné, že bohatí a majetní se budou muset na řešení dluhů podílet. Nyní ale musí politické signály usilovat o důvěryhodnost. Ještě v roce 2021 budeme muset žít s virem.
Na závěr ekonom doufá, že následky pandemie budou překonány za dva až tři roky. Dopady ale budou dlouhodobé, některé sektory budou upadat, nové technologie pokročí, digitální transformace a ochrana klimatu snad získají větší význam. Snad povede pandemie i ke změně myšlení. V krizi jsme se totiž naučili, jak důležitý je silný sociální stát.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.