Peking se obává nástupu Tálibánu k politické moci a jeho důsledků pro ujgurskou otázku…
Stažení amerických vojáků z Afghánistánu Čína nevítá, píše v rozsáhlé analýze pro Asia Times FM Shakil. Vedle Číny by stažení amerických sil z Afghánistánu mělo dalekosáhlé důsledky i pro Pákistán.
Peking sice stažení 2500 z 4500 amerických vojáků podpořil, ale varoval před neorganizovaným odchodem všech amerických vojsk v polovině roku. Podle Číny by se jím znovu otevřel prostor pro militanty a z Afghánistánu by se opět mohlo stát centrum islamistického teroru. Čínské obavy souvisejí se situací v čínské ujgurské provincii Sin-ťiang a s Turkestánským islámským hnutím (ETIM), které bylo důvodem čínské represivní politiky vůči Ujgurům. ETIM je islamistická skupina založená ujgurskými džihádisty v západní Číně, která se snaží v Sin-ťiangu vytvořit nezávislý Východní Turkestán. Hnutí podle čínských úřadů neslo v letech 1991-2001 zodpovědnost za 200 teroristických útoků. V roce 2006 zajali američtí vojáci v Afghánistánu kvůli vazbám na Al-Káidu 22 ujgurských členů hnutí, po nějaký čas byli zadržováni v Guantánamu na Kubě. Nebylo jim však prokázáno nepřátelství vůči USA, takže byli propuštěni a bylo jim povoleno (s ohledem na stav lidských práv v Číně) zůstat v USA
V prosinci zadržely afghánské úřady několik čínských špionů. Kábul má za to, že se zde snažili vytvořit falešnou pobočku ETIM, která měla proniknout do skutečného hnutí a zajmout jeho členy. Pod tlakem Pekingu byli ale všichni zadržení propuštěni. Administrativa Donalda Trumpa v listopadu ETIM vyškrtla ze seznamu teroristických organizací, což vzbudilo v Pekingu znechucení.
V současnosti jsou členové ETIM aktivní v Badakšanu, severovýchodní afghánské provincii sousedící s Čínou, ovšem o nějakém „ujgurském povstání“ se v této souvislosti nedá hovořit. Čína navíc od roku 2014 udržuje diplomatické kontakty s Talibánem, takže je nepravděpodobné, že by ETIM měla jeho podporu. Ovšem vyškrtnutí hnutí z amerického seznamu teroristických organizací naznačuje možnost, že by se USA spolu se spojenci mohli pokusit o destabilizaci Číny právě prostřednictvím ETIM, zhodnotil situaci pákistánský politik Mušahid Hussain Syed.
Situace Ujgurů v Číně je v posledních měsících v centru americké kritiky Číny. Proti zdejším táborům pro Ujgury protestovaly také OSN a EU, k dalším kritikům Číny v této otázce patřil také Pákistán a Turecko.
Ujgurové by mohli těžit ze změny politického statu quo v Afghánistánu, zvláště pokud se Tálibán vrátí do role politické síly. V minulosti bylo toto hnutí podporovatelem ujgurských bojovníků (poskytovalo jim výcvik a zbraně). Peking má proto obavy, že mír v Afghánistánu povede k návratu Tálibánu do centra politiky, což by dalo „ujgurskému povstání“ novou dynamiku. Čína si přeje získat od Tálibánu ujištění, že k tomu nedojde, řekl tálibánský zdroj blízký jednání s Čínou. Čína a představitelé Tálibánu jednali o těchto problémech v uplynulých letech opakovaně, připomíná dále článek. Vedle toho se objevily informace, že Peking projevil zájem o výstavbu vlastní vojenské základy v afghánské provincii Badakšan právě s ohledem na její význam pro ujgurské militanty. Podle dalších informací Čína zařadila Afghánistán do mechanismu spolupráce, který se zaměřuje na boj proti terorismu a na obchodní aktivity mezi Pákistánem, Tádžikistánem a Afghánistánem a Čínou.
Afghánský analytik Nišank Motwaní k situaci řekl, že odchod amerických jednotek vytvoří v zemi bezpečnostní i mocenské vakuum, které nejspíš zaplní militantní skupiny a protálibánští nadšenci. Možnosti ETIM jsou sice momentálně podle analytika slabé, ale to by se s nástupem Tálibánu, který nesouhlasí s čínskou politikou vůči Ujgurům, mohlo výrazně změnit.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.