Publikujeme báseň Co pro mě znamenáš od Karmíny.
Co pro mě znamenáš
Víš, jak to bývá, když uprostřed večerů,
nocí, pak půlnocí, rozbřesků a rán
se náhle probudíš a vnímáš nádheru,
co tiše vykvetla v blízkosti bran
Do tvých tajných zahrad; kde králové královnám dávají rámě
a když s nimi tančí, tak jemně a ladně.
Zde každý pán se dvoří své dámě
a tys tu vyrostl jak tulipán.
Vím, co chceš říct a že léta běží
a že času máme snad míň než kdy dřív.
A žes tu vždy byl. . . já chápu jen stěží,
žes zůstával stranou – vždy opodál.
Na dosah, neviděn, bez povzdechnutí
unikals všemu, co člověka nutí
se na čas zastavit a zůstat stát,
znovu se rozhlédnout – znovu a rád.
Nevím, proč právě dnes, leč lépe než zítra,
ach, díky bohu za ten okamžik,
kdy jsem tě jinýma očima zhlídla
a kdy tvůj úsměv mě nenechal být.
Proč tvoje křehkost je tak překvapivá,
proč tíží mě kouzelně sladkostí svou,
proč tvoje přítomnost je mi tak milá,
až půda se zachvívá teď pode mnou.
Co všechna ta léta, co mezi prsty,
v naprosté tichosti protekla nám,
já byla slepá, prosím tě odpusť,
jsem šťastná, že jsi tu a že tě znám.
Pověz mi víc a dej mi víc důvodů
se k tobě přiblížit snad ještě blíž,
dneska tu jsem, zítra tu nebudu.
Snad mě i v odchodu pořád uslyšíš.
