Seriál Balkánských zápisků o příčinách války v Kosovu: Čím vše v Kosovu začalo? Region se odlišuje etnicky, jazykově, kulturně, historicky. Jak to v politice chodí, stačí tuto směsici zabalit do výbušného obalu a bouchne to.
Roznětkou jsou kosovští studenti, kteří berou sirky do rukou vždy v určitých historických etapách Kosova. Jsou to šedesátá léta minulého století, konkrétně kritický rok 1968, kdy se vymezili vůči Srbsku, představovaného tehdy federativní Jugoslávií. Odmítali titoismus jako příklon ke kapitalismu a horovali pro Hodžův komunismus v Albánii. Byl to koktejl marxistického levičáctví s nacionalismem, což se stane později základem i pro Kosovskou osvobozeneckou armádu UÇK, aspoň v jejím začátku. V osmdesátých letech kosovští studenti opět vyburcují politickou scénu a záminkou je jídlo v menze. Tentokrát se k nim v roce 1981 přidávají i lidé z ulice a situace začne být velmi vážná. Proběhlo zatýkání a Univerzita v Prištině byla označena za „centrum nacionalismu“. To vedlo k prohloubení nepřátelství mezi Srby a Albánci v Kosovu a důsledkem bylo stěhování srbského a černohorského obyvatelstva z oblasti.
V post-titovské Jugoslávii vzniká nespokojenost i v samotném Srbsku a vedení země je kladeno za vinu, že situaci nezvládává. Kosovo se pak stává politickým kolbištěm o tom, kdo více bude hájit zájmy Srbů. To ale vyvolalo obavy u Slovinců, Chorvatů a Albánců z „velkého Srbska“. V politickém boji v Srbsku vítězí energický Slobodan Milošević, který mění v roce 1989 ústavu a také práva vybojovaná studenty v Kosovu v neprospěch Albánců. Pro změny ústavy přestali Albánci v Kosovu respektovat srbské instituce a vytvořili své paralelní, včetně bojkotu srbských voleb. Kupodivu Srbsko práci těchto institucí tolerovalo, stejně jako kosovské politické strany. Dokonce Albánci ani neplatili daně, když 95 procent živností bylo v jejich rukou. Státní podniky nadále drželi Srbové. Albánci prováděli politiku „čím hůře, tím lépe“. Vyhovuje to ale oběma stranám, neboť napětí bylo v jejich zájmu. Vzniká specifický až raritní útvar, který nemá obdoby, kde vzájemné vztahy se smrskly na minimum. Pro válku v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině nemělo srbské vedení ani čas na Kosovo a domnívalo se, že tento problém vyřeší po válce. Naopak kosovské vedení si představovalo řešení problému podle vzoru vzniku Srbské krajiny v Chorvatsku. Pro operaci Bouře k tomu však nedošlo, Srbové po 500 letech byli vyhnáni z Chorvatska. Kuriozitou je, že chorvatská válečná operace vyvolala obavy v Kosovu, kde si mysleli, že k něčemu podobnému nyní přikročí Srbové a vyženou Albánce.
- Zítra čtěte pokračování č. 2: „ Albrightová a potrestání Srbů“
Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.