Nejenže 75 % pracovních míst bude ztraceno kvůli automatizaci, rozvojový svět také uvidí, jak je řada firem opustí a vrátí se do rozvinutých zemí, neboť práce bude pro průmysl méně významným faktorem.
Plány, jako např. univerzální základní příjem, musejí být zahájeny předtím, než se tento proces rozšíří a regiony se propadnou do obtížné situace.
Výhoda pracovních nákladů?
Podle aktuálních zpráv by se zdálo, že automatizace ovlivní jen vyspělé země. Ovšem zpráva UNCTAD ukázala, že je zde mnoho způsobů, jak automatizace ovlivní rozvojové země. Zdá se, že tento dopad bude ještě silnější než u průmyslových zemí.
Zpráva uvádí: „Zvýšené užívání robotů ve vyspělých zemích může zničit tradiční výhodu nízkých nákladů práce v rozvojových zemích.“ Je zde citována jiná zpráva ze Světové banky, která uvádí: „Podíl zaměstnání, která by mohla podlehnout automatizaci je větší v rozvojových než ve vyspělých zemích, kde řada těchto zaměstnání již zmizela.“
To ve zkratce znamená, že nízkokvalifikované práce v rozvojových zemích jsou zranitelnější, neboť tato pracovní místa je snazší nahradit roboty. Roboti by v těchto zemích nahradili lidskou nízkokvalifikovanou sílu. A to by byla obrovská čísla: dvě třetiny všech pracovních míst v rozvojových zemích by mohla být ztracena kvůli automatizaci.
Zpráva také uvádí, že automatizace by mohla vést k tomu, že by se zpracovatelský průmysl vrátil z rozvojových zemí do vyspělých. Je pro to i nový termín „reshoring.“ Již se tak děje, i když zatím je tempo pomalé.
V budoucnosti, jak bude automatizace zasahovat větší část rozvojového světa, se toto tempo zřejmě dramaticky změní.
Zachovat lidská pracovní místa
Takový vývoj ukazuje řadu otázek. Jak zmírníme dopad robotů a automatizace na rozvojový svět? Jak budeme chránit lidské pracovníky a ekonomiku před automatizací?
Podle zprávy budou „výsledky tvořeny politikami.“ Jinak řečeno, již nyní země musejí začít plánovat nevyhnutelnost automatizace a ztráty pracovních míst. Zpráva jinak doporučuje „digitální revoluci“ přijmout a to pomocí změny vzdělávacích politik spolu s „podpůrnými makroekonomickými, průmyslovými a sociálními politikami.“ Tedy bude potřeba, abychom včlenily počítače plně do našich vzdělávacích systémů a změnily, a to zásadním způsobem, jak naše společnost funguje.
A to nebude žádný malý úkol.
Jedno ze společenských řešení, která by mohla být zavedena je univerzální základní příjem – zaručený příjem, který je poskytnut všem jednotlivcům bez ohledu na zaměstnanecký status nebo na ekonomickou situaci. Je to systém, o kterém se již hojně diskutuje a řada expertů se za něj staví. Nyní se testuje ve Finsku a jiných zemích. V blízké budoucnosti budeme tedy moci zanalyzovat výsledky a pokud budou pozitivní, upravit ekonomické a sociální struktury, aby ho vstřebaly.
Zpráva tvrdí, že „disruptivní technologie vždy přinášejí mix benefitů a rizik.“ Měli bychom vždy zvážit rizika, která technologie přinášejí a zároveň vyzkoumat nové cesty, jak zlepšit (a transformovat) naši společnost s nimi, uzavírá text zprávy.