Aktéři přecházejí od rozsáhlých a nápadných podvodných kampaní k menším, cílenějším operacím, tvrdí nová zpráva společnosti Facebook Inc.
Vlivové operace jsou stále více považovány za hrozbu pro demokratické společnosti, protože mohou narušit integritu politického jednání. S tím, jak se jednotlivci zapojují do debat na sociálních sítích, se politická diskuse stává zranitelnou vůči potenciálně destruktivním formám zásahů.
Facebook zveřejnil novou zprávu o vlivových operacích, která poskytuje přehled o koordinovaných falešných aktivitách na platformě. Průmysl, vláda a občanská společnost se snaží vytvořit společnou reakci na stále sofistikovanější vlivové operace (influence operations – IO) a tento problém se během amerických prezidentských voleb v roce 2016 dostal do popředí zájmu.
Cílené uvádění uživatelů sociálních sítí v omyl
Facebook definoval vlivové operace jako „koordinované úsilí o manipulaci nebo zkreslení veřejné debaty pro dosažení strategického cíle“. Koordinované sítě neautentického chování (Coordinated Inauthentic Behavior networks – CIB networks) jsou jejich podmnožinou a spočívají v koordinovaných sítích účtů, stránek a skupin s cílem uvést uživatele sociálních médií v omyl. Společnost Facebook v letech 2017 až 2020 identifikovala a odstranila 150 takových sítí.
Rusko stálo za 27 z těchto sítí, zatímco Írán byl spojen s 23 z nich. Po devíti sítích bylo odstraněno v Myanmaru a ve Spojených státech. Facebook uvádí, že za 15 ruskými sítěmi stála nechvalně známá Agentura pro výzkum internetu (Internet Research Agency – IRA) a její údajný ředitel Jevgenij Prigožin; zpravodajské služby byly spojeny se čtyřmi sítěmi a za dvě sítě byly zodpovědné mediální weby.
USA byly hlavním cílem zahraničních vlivových operací v letech 2017 až 2020, kdy Facebook odstranil 26 odpovědných sítí CIB.
PeaceData: Falešné tváře, skuteční reportéři
V září 2020 informoval Guardian o tom, že ruská agentura, která zasahovala do amerických voleb v roce 2016, vytvořila falešnou levicovou zpravodajskou platformu, obsadila ji falešnými redaktory s fotografiemi generovanými umělou inteligencí a najala skutečné nezávislé reportéry v rámci nové vlivové operace, kterou Facebook odhalil a odstranil.
Podle šéfa bezpečnostní politiky Facebooku Nathaniela Gleichera byla nejnovější operace Agentury pro výzkum internetu teprve v počáteční fázi, když byla odhalena díky tipu od FBI. Síť měla 13 účtů a dvě stránky s celkovým počtem asi 14 000 sledujících.
Účty a stránky na Facebooku měly podpořit PeaceData.net, anglicky a arabsky psané webové stránky, které o sobě tvrdily, že jsou „globální zpravodajskou organizací“, ale jejich redakce byla smyšlená. Podle společnosti Graphika, která se zabývá analýzou sociálních médií a vypracovala zprávu o operaci IRA, byly fotografie hlav „zaměstnanců“ PeaceData vytvořeny pomocí generativních adversariálních sítí (Generative Adversarial Networks), což je typ umělé inteligence, která dokáže vytvářet realistické obrazy tváří.
Osoby, které síť vytvořila, si udržovaly přítomnost na Facebooku, Twitteru a platformě LinkedIn ve zjevné snaze působit přesvědčivěji; je to poprvé, co jsme zaznamenali, že známé účty spojené s IRA používají avatary vytvořené umělou inteligencí, informovala Graphika. Webové stránky však pro psaní svých článků využívaly skutečné a zřejmě nevědomé osoby, obvykle začínající autory na volné noze. V období od února do srpna 2020 zveřejnil web více než 500 článků v angličtině a přes 200 článků v arabštině, z nichž některé byly původní, jiné zkopírované z různých zdrojů.
„Bez ohledu na nízký dopad v tomto případě, musí vlády na celém světě s těmito praktikami přestat. Jsou protidemokratické. Pokusy o manipulaci s našimi službami s cílem podkopat demokracii – a to jak ze strany zahraničních, tak domácích aktérů – se setkají s přísným prosazováním naší politiky, uvedl Twitter.
Nové trendy vlivových operací
Od roku 2017, kdy Facebook vydal první zprávu o vlivových operacích, aktéři hrozeb stále vyvíjejí své techniky. Zde jsou některé z klíčových trendů a taktik, které byly zaznamenány:
- Aktéři hrozeb přecházejí od rozsáhlých a nápadných podvodných kampaní k menším, cílenějším operacím.
- Stírání hranic mezi hodnověrnou veřejnou debatou a manipulací: zahraniční i domácí kampaně se snaží napodobovat autentické hlasy a kooptovat skutečné lidi, aby se tak posílily jejich operace.
- Aktéři se snaží využít strachu veřejnosti z vlivových operacích k vytvoření falešného dojmu rozsáhlé manipulace s volebními systémy, i když pro to neexistují žádné důkazy.
- Komerční subjekty nabízejí své služby k provádění vlivových operací na domácí i mezinárodní úrovni.
- Diverzifikace platforem: aby se vyhnuly odhalení a diverzifikovaly rizika, zaměřují se na více platforem (včetně menších služeb) a na média a spoléhají se na své vlastní webové stránky, aby mohly pokračovat v kampani, i když některá ze společností zastaví jiné části kampaně.
Celou zprávu společnosti Facebook z května 2021 si můžete přečíst zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.