Jiří Stavovčík rozebral v pátém dílu svého seriálu to hlavní ohledně otázky výkonnosti amerického zdravotnictví a politické debaty, která problém doprovází.
Otázka efektivity amerického zdravotního systému je v USA velmi často posuzována z různých politických úhlů, buď přímo nebo nepřímo. Důvodem jsou různé cíle, které ti, kteří na tuto otázku odpovídají, mají. Podívejme se tedy nejdříve na suchá fakta založená na číslech.
Podle dat CIA je střední délka života v USA 79,80 let, což je řadí na čtyřicáté druhé místo celosvětového žebříčku za Thaiwan, ale před Českou republiku. Dalším oblíbeným číslem při pohledu na zdravotnictví je tzv. infant mortality rate, což je měřidlo úmrtí novorozenců a dětí do jednoho roku. Zde nám CIA říká, že USA mají index 5,8, což je řadí za Bosnu a Hercegovinu, ale dává je před Srbsko. Pro porovnání, Česká republika má index 2,6, což je devátý nejnižší na světě a staví nás za Švédsko, ale před Hong Kong. Slovensko má index 5,2 a stojí za Maďarskem, ale před Severními Mariany.
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži si vytvořila své vlastní měření, které shrnula do tzv. years of potencial life lost, což by se dalo přeložit jako potencionálně ztracené roky života. Zde vycházejí USA jako třetí nejhorší z členských zemí OECD před Maďarskem a Mexikem, ale za Slovenskem a Polskem.
Zde vyvstává otázka, jak je to vůbec možné, když USA vydávají na zdravotnictví největší finanční prostředky na světě a mají nejvíc Nobelových cen za medicínu? Odpověď je možné naleznout ve skutečnosti, americké zdravotnictví není, a nikdy ve své historii nebylo, určeno pro celou populaci USA a je ve své velké části součástí ziskového sektoru ekonomiky. V přiloženém grafu můžeme vidět, že ač je střední délka života za řadou vyspělých zemí světa, tak náklady na pacienta jsou mnohem vyšší než náklady v těchto zemích.
Politická debata o výkonnosti zdravotnictví
Politické vysvětlení v americkém kontextu by bylo asi následující. Z pohledu hlavního proudu americké levice reprezentované různými proudy v Demokratické straně je efektivita nízká, protože zdravotnictví není socializované, jako například v Kanadě nebo ve většině evropských zemích. Z tohoto pohledu je samozřejmě chyba, že zdravotní systém nepokrývá celou populaci, ale pouze její většinu a tu často jenom částečně.
Z opačné strany vychází americká politická pravice reprezentovaná hlavně Republikánskou stranou, která říká, že zdravotnictví je výdobytkem práce lidí a má být distribuováno na základě finančních prostředků toho či onoho člověka. Pomoc lidem v nouzi má být pak přenechána charitám a lidské dobročinnosti. Ideálem je pak zdravotní systém devatenáctého a počátku dvacátého století v USA.
K těmto dvěma pohledům je třeba přiřadit ještě libertariánský pohled, který je v USA politicky sice velmi minoritní, ale představuje podhoubí, které se často objevuje na obou stranách politického spektra. Tento pohled říká, že trh má vše řešit a stát má zůstat mimo něj. Z tohoto pohledu pak vysoké náklady na pacienta v USA způsobuje stát svými zásahy. Tím, že zvyšuje ceny a deformuje trh. Ač je tento pohled víc pravicový, lze ho v USA najít i u levice.
Reforma amerického zdravotního systému je diskutována během všech posledních prezidentských voleb, ale za velmi malého konsenzu. Argument porovnávání s ostatními zeměmi na světě není silný, protože většina lidí, kteří mají prostředky mezinárodně cestovat, mají často i prostředky si zaplatit výbornou péči doma. A ti, kteří tyto prostředky nemají, jsou stejně často přesvědčeni, že to, co mají je to nejlepší na světě. Diskuze se pak točí okolo výdajů, které ovšem rostou za podpory obou hlavních politických stran, protože mocný farmaceutický a zdravotní průmysl podporuje obě strany. Ač se diskutuje o potřebách pacienta, tak pacient je pouze záminka vyšších výdajů a zisků.
Vše se pak dá shrnout do konstatování, že v USA se dá zažít ve zdravotnictví vše, od toho nejlepšího až po to nejhorší. Zkušenost jedince je velmi závislá na okolnostech. Proto je otázka efektivity amerického zdravotnictví tak zpolitizována a ideologicky vyhraněna. V příštím a závěrečném pokračování našeho seriálu se pokusíme vše shrnout a závěrem se podívat na trendy možného budoucího vývoje.
Článek je pokračováním celého seriálu o americkém zdravotnictví. Jeho další díly si můžete přečíst zde: část 1, část 2, část 3 a část 4.