Ochrana hranic: Agentura Frontex a její bobtnající rozpočet (2. část)

Masivní expanze rozpočtu, personálu a pravomocí pohraniční agentury EU Frontex také zaznamenala stále více privilegovaný přístup pro průmysl.

Masivnímu rozšíření agentury EU pro správu hranic Frontex v posledních letech neodpovídá odpovídající zvýšení transparentnosti, odpovědnosti ani kontroly, uvádí v se článku „Lobbying Fortress Europe – The making of a border-industrial complex“ organizace Corporate Europe Observatory (CEO) publikovaném v únoru tohoto roku.

Vize kontroly hranic (založená stále více na zbraních a biometrickém dohledu) má významné důsledky pro lidská práva. Přístup k žádostem o dokumenty odhaluje znepokojivý trend, podle nějž zbrojařské, dozorčí a biometrické společnosti dostávají při formování režimu hraniční kontroly EU nadstandardní roli.

Podle zprávy CEO, Frontex pořádá speciální akce pro lobbisty z bezpečnostního průmyslu, kde ruku v ruce propagují „východiska“ založená na technických řešeních, od biometrického sledování po palebnou sílu. Tyto korporátní zájmy nejsou neutrálními stranami, ale ve skutečnosti se snaží formovat přístup agentury Frontex k hraniční kontrole v jejich prospěch, aby mohly těžit ze smluv o veřejných zakázkách.

Světlá budoucnost Frontexu

V květnu 2018 hovořila mluvčí Frontexu Ewa Moncure s platformou EU Observer o světlé budoucnosti pohraniční agentury EU: „Děje se spousta věcí a to je teprve rok 2018,“ uvedla. Její nadšení odráží ohromující růst agentury Frontex v posledních letech, která zejména od roku 2015 (vrchol takzvané uprchlické krize EU) zaznamenala masivní nárůst rozpočtu, počtu zaměstnanců a pravomocí.

V roce 2020 byl agentuře Frontex přidělen rozpočet 5,6 miliard eur (na období 2022-2029), což je nejvíce ze všech agentur EU. Tomu odpovídá rozšíření jejích pravomocí a mandátu a splnění dlouhodobého přání: schopnost získat a pronajmout si vlastní vybavení (plavidla, vozidla, letadla, drony, radary atd.), čímž se ukončila závislost agentury na příspěvcích členských států EU.

Je to splněný sen nejen pro Frontex, ale i pro bezpečnostní průmysl. Ten sleduje příležitost pro nového a významného zákazníka a již od roku 2010 prosazuje vytvoření pohraničních sil na úrovni EU, které by disponovaly právě těmito schopnostmi. Při rozšiřování agentury Frontex se však opakovaně opomíjel jeden zásadní aspekt: účinný dohled a mechanismy odpovědnosti, které by rychle rostoucí agenturu udržely pod řádnou demokratickou kontrolou.

Skandály

V průběhu roku 2020 se agentura Frontex díky řadě skandálů dostala do centra porušování lidských práv a nezákonného odsunu migrantů, což vyvolalo pobouření a dokonce výzvy ke zrušení agentury Frontex. Agentura EU byla rovněž obviněna ze zatajování pravdy před Evropským parlamentem a v současné době ji vyšetřuje unijní úřad pro boj proti podvodům OLAF, mimo jiné kvůli špatnému řízení a obtěžování.

Méně pozornosti se však dostalo skandálu kolem důvěrných vztahů agentury Frontex se zbrojním a sledovacím průmyslem (surveillance industry), který se v posledních letech odehrával za zavřenými dveřmi.

Klíčem k expanzi agentury Frontex (a k naplňování jejích stále rostoucích ambicí a mandátu) je její přístup ke kontrole hranic založený na technologických řešeních, který agentura uplatňuje prostřednictvím neustálého vývoje a nasazování nejmodernějších technologií a vybavení. Toho si jsou dobře vědomy bezpečnostní korporace, které, jak ukazuje analýza lobbistických dokumentů za tři roky, se mohou spolehnout na to, že budou neustále vyvíjet a nabízet agentuře Frontex řadu produktů a služeb, které může agentura využít k dalšímu zpřísnění kontroly nad hranicemi EU.

Průmyslový lobbing

Platforma Corporate Europe Observatory zveřejnila první ucelený přehled průmyslového lobbingu zaměřeného na pohraniční agenturu EU a analýzu vztahů agentury Frontex s podnikovými subjekty. Více než 130 dokumentů, které byly získány na základě žádostí o svobodném přístupu k informacím – a které jsou zde k dispozici v plném znění  – otevírá náhled na nejméně 17 schůzek průmyslu svolaných agenturou Frontex v letech 2017 až 2019.

V tomto období se pohraniční agentura EU sešla se 108 společnostmi, aby s nimi projednala témata, jako jsou zbraně a střelivo, biometrie, námořní a letecký dohled, detektory srdečního tepu a systémy kontroly dokladů. Téměř v každé z těchto diskusí je patrné opomenutí potenciálního dopadu těchto technologií a výrobků na lidská práva, včetně narušení základního práva lidí na soukromí, presumpci neviny a svobodu.

Celkově naše analýza odhaluje dobře fungující pohraničně-průmyslový komplex; mocnou a dobře vybavenou pohraniční agenturu EU, jejíž těsný vztah se zbrojním a sledovacím průmyslem drží pohromadě společné přání: silnější a lépe vybavené fyzické hranice s agresivním dohledem nad každým, kdo se snaží překročit hranice EU, včetně samotných občanů EU.

Není překvapením, že se významně překrývají společnosti, které přímo lobbují u agentury Frontex, a společnosti, které mají prospěch z veřejných zakázek EU na stavbu evropských zdí, a to jak fyzických, tak virtuálních (infografika zde).

Pokračování příště.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.