Migrační krize na polsko-běloruské hranici je politickým gestem, které reaguje na sankce

Lukašenko ukazuje, že i malá země jako Bělorusko dokáže udělat EU problémy. Pro Rusko jsou výhody současné situace spíš emocionální. Rizika eskalace existují, míní přední ruský specialista.

Jeden z předních ruských expertů na mezinárodní vztahy Ivan Timofejev z Ruské rady pro zahraniční vztahy má za to, že současná migrační krize na bělorusko-polských hranicích je výsledkem Lukašenkovy obrany vlastních zájmů. Výhody pro Moskvu jsou podle něj spíš jen emocionální.

Krize má delší historii, ale současné vyostření má politické pozadí, Bělorusko už totiž nemůže odpovědět na evropské sankce symetricky, takže reaguje, čím může. Podle Timofejeva je to konání typické pro hráče pod sankcemi, kteří se nemohou s vnějšími omezeními vyrovnat jinak.

Načasování krize není podle Timofejeva zásadní a nijak nesouvisí s odchodem Angely Merkelové z úřadu, ani se změnou vlády v Německu. Důležité je pochopit, proč k ní dochází a jaké bude mít důsledky pro Rusko a Bělorusko – a konkrétně, zda dojde k sankcím i proti ruským firmám, například vůči Aeroflotu. Timofejev říká, že Rusko zatím není v krizi zapojeno, ovšem pokud budou zavedeny sankce i proti Rusku, začne se Rusko bránit a dojde nevyhnutelně k eskalaci.

Na otázku, jak moc je Lukašenko ve svém jednání (ne)závislý v souvislosti s tím, že si přisvojil ruský plyn a vyhrožoval EU zavřením kohoutů, Timofejev říká, že Lukašenko jedná jako prezident Běloruska nezávisle. Bylo by chybou myslet si, že všechno, co dělá, má přímo nařízeno z Moskvy. Plyn do Evropy ale nezastaví, Rusko mu to nedovolí, říká politolog.

Pro Rusko je podle Timofejeva nevýhodou, že někteří v EU vidí za celou krizí ruku Moskvy. Takže stejně jako Rusko, které odmítá domlouvat se přímo s Ukrajinou a chce jednat s jejím suverénem, i část EU chce mluvit s Ruskem jako se „starším partnerem“ Běloruska, a ne s Minskem.

Rusko potřebuje, aby Bělorusko zůstalo stabilní zemí, aby tam nedošlo k barevné revoluci, aby země plnila svoje spojenecké závazky bez ohledu na změnu vnitropolitické situace. Problém ovšem je, že Rusko všechna rizika s Běloruskem sdílí. Bělorusko ukazuje, že dokáže dělat Evropské unii nepříjemnosti. Je to politické gesto: malá země dokáže udělat problémy velké ekonomice jako EU. Výhody pro Rusko jsou spíše politické, kromě emocí žádné jiné plusy Timofejev nevidí.

Mezi Běloruskem a Ruskem jsou spojenecké vazby. Pod tlakem sankcí došlo ke zrychlení integrace (byť jen nepodstatně) a pro Rusko je to výhodné. Bělorusko ztratilo možnost balancovat mezi EU a Ruskem a tlak Západu teď posiluje Lukašenkovy vztahy s Ruskem.

Skutečnost, že Lukašenko jedná nezávisle, komplikuje Rusku situaci a moc výhod Moskvě nenabízí. Podle Timofejeva má ale z krize výhody Polsko. Problémy, se kterými se polská vláda potýká ve vztahu k EU, se přesunuly na druhou kolej. Pro Poláky je krize příležitostí akcentovat roli Ruska jako „hybridní hrozby“, zdůrazňovat roli Běloruska jako „nesamostatného aktéra“ a v důsledku zveličovat svoji důležitost pro NATO a EU.

Timofejev míní, že krize dostává obrovské rozměry, nicméně přes možné incidenty na hranicích podle něj nepovede k ničemu závažnému.

Celý spor je podle politologa v první řadě sporem mezi Minskem a Bruselem za účasti Varšavy. Moskva je nevyhnutelným hráčem, ale zatím není do hry zatažena tak, jak by mohla být.

Je Rusko zainteresováno v destabilizaci „západní civilizace“? Podle Timofejeva je Západ velmi mozaikovitý, jde o velmi různé země, různé hodnoty a směřování. Rusko se zase v první řadě stará o vlastní bezpečnost, vyrovnává vojenské hrozby ze strany konkrétních zemí a bloků a snaží se o minimalizaci vnějších vlivů na svou politiku.

A jakou roli v těchto cílech Moskvy mají kurdští a afgánští migranti? Timofejev říká, že politika je choulostivá a neexistuje v ní jen černá a bílá, má mnoho odstínů šedi. Riziko zbytečné eskalace existuje, skutečně může dojít k tomu, že Rusko se do konfliktu zapojí (bude vtaženo) způsobem, který si nepřeje. Na druhou stranu je situace známkou toho, že sankce nezůstanou bez reakce ani v případě státu, jako je Bělorusko.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.