Pedro Chaves Giraldo ve svém článku vysvětluje složitý mechanismus, prostřednictvím kterého chce EU najít nový smysl a evropskou strategii. Zjistěte si, jak se EU chce reformovat za účasti občanů.

Konference o budoucnosti Evropy, která formálně zahájila svou činnost v květnu 2021, má naplnit vysoká a ambiciózní očekávání stanovená nejvyššími úředníky EU – bezpodmínečně otevřený postup naslouchání názorům evropských občanů v celé jejich rozmanitosti.

Pozadí

Několik dní před posledními evropskými volbami v květnu 2019 pronesl francouzský prezident Emmanuel Macron myšlenku, která je nyní považována za ideové východisko konference o budoucnosti Evropy, když vyslovil domněnku, že Evropě hrozí „existenční riziko roztržky“. Macron po volbách navrhl  uspořádat „zakládající evropskou úmluvu“, do níž by byli zapojeni lídři a občané, aby „definovali evropskou strategii pro příštích pět let, včetně změn smluv“, které by mohly být provedeny.

Ursula von der Leyenová ve svém inauguračním projevu v Evropském parlamentu rovněž zdůraznila tento klíčový rozměr evropského občanství v rámci společné budoucnosti Evropy a navrhla uspořádání Konference o budoucnosti Evropy, která měla být zahájena v roce 2020.

Místopředsedkyně odpovědná za demokracii a demografii Dubravka Šuica nakonec ve svém „dopise o záměru“ zmínila konferenci takto:

„Evropané se musí vyjádřit k tomu, jak je jejich Unie řízena a co může nabídnout. Proto se domnívám, že potřebujeme konferenci o budoucnosti Evropy, která začne v roce 2020 a potrvá dva roky. Měla by se týkat občanů všech věkových kategorií v naší Unii, stejně jako občanské společnosti a evropských institucí. Potřebujeme širokou diskusi, jasné cíle a konkrétní pokračování toho, co je dohodnuto“ (Šuica, 2019: 4).

Navzdory těmto obecným prohlášením byly diskuse kolem zahájení konference obzvláště obtížné, došlo k neshodám ohledně předsednictví konference, jejího trvání, jejích úkolů a složení jejího plenárního shromáždění.

Dramatické vypuknutí pandemie změnilo harmonogram konference, ale o to naléhavější byla potřeba této debaty o budoucnosti Evropy.

Prohlášení a usnesení tří orgánů zapojených do tohoto procesu osvětlují různá hodnocení situace, v níž se konference bude konat, různá očekávání ohledně jejího výsledku a meze požadavků, které mohou být vyjádřeny prostřednictvím různých kanálů účasti občanů.

Evropský parlament zřídil v říjnu mnohostrannou pracovní skupinu a přijal usnesení o konferenci v lednu 2020. Parlament v něm vyjadřuje potřebu reformy: „…že počet velkých krizí, které Evropská unie zažívá, ukazuje potřebu reformních procesů ve více oblastech správy“ (Evropský parlament, 2020: bod odůvodnění B). A Parlament navrhl proces zdola nahoru, který dá hlas evropským občanům (bod odůvodnění E). Usnesení Parlamentu navrhuje uspořádat tematická agora, náhodný výběr občanů a konkrétně dvě agory pro mládež. Parlament obecně prosazuje inkluzivní a předem neurčený proces, který by umožnil otevřenější účast občanů; dodržování konkrétních doporučení vyplývajících z procesu rokování a také by umožnil, aby se tyto návrhy mohly projevit v zákonodárných iniciativách, které dokonce povedou ke změně Smluv. Parlament vyzývá ostatní dva orgány, aby „přijaly stejný závazek“ (body 29/30 a 31).

Komise zase zveřejnila své usnesení o konferenci dne 22. ledna 2020 (European Commission, 2020). Ambice vyjádřené v prohlášení také odkazují na nový impuls pro demokracii v Evropě a na potřebu naslouchat občanům. Komise však upřednostňuje strukturovanější diskusi a za tímto účelem uvádí: „Konference by měla být uspořádána kolem hlavních ambicí EU, jak jsou stanoveny v šesti politických prioritách Komise a ve strategickém programu Evropské rady“ (2020: 2). Komise rovněž navrhuje, aby se konference zabývala demokratickými a institucionálními otázkami, zejména volbou hlavních kandidátů na předsedu Komise a nadnárodními seznamy do Evropského parlamentu. Komise doporučuje využít zkušeností získaných v různých procesech strukturovaného dialogu s občanskou společností. Konečně.

„Komise je odhodlána společně s ostatními orgány EU přijmout co nejúčinnější opatření, aby zajistila, že se diskuse občanů promítne do politického procesu v EU“ (2020: 4).

Dne 20. června 2020 předložila Rada EU svoje usnesení, přestože již na summitu v prosinci 2019 vyjádřila svůj závazek vůči konferenci. Návrh Rady počítal s konferencí nabízející příležitost „…podpořit demokratickou legitimitu a fungování evropského projektu, jakož i zachovat podporu občanů EU našim společným cílům a hodnotám tím, že jim dáme více příležitostí k vyjádření“ (Council EU, 2020: 2).

Rada prosazuje konferenci zaměřenou především na konkrétní politiku spíše než na obecné otázky. Za tímto účelem Rada navrhuje, aby se obsah konference soustředil na několik klíčových otázek, včetně otázek strategického programu, jejichž rozsah je podle Rady dostatečný pro řešení nejdůležitějších otázek, zejména v souvislosti s nemocí Covid-19 a s procesem hospodářské obnovy. Rada dodává, že v zájmu dosažení nejlepších výsledků by se konference měla zabývat překrývajícími se otázkami souvisejícími se zlepšováním schopnosti EU provádět své politické priority, jako jsou lepší regulace, uplatňování zásady subsidiarity a proporcionality a provádění a prosazování acquis communautaire (soubor společných práv a povinností, které jsou závazné pro všechny země EU). V různých odstavcích Rada zdůrazňuje svou pragmatickou orientaci na konferenci, například:

„Organizace konference by měla být založena na některých klíčových zásadách: 1) rovnost mezi orgány na všech úrovních, 2) respektování pravomocí jednotlivých orgánů, 3) účinnost a zamezení zbytečné byrokracie a 4) účinná účast občanů“ (EU Council, 2020: 5). A Rada varovala, že konference nebude spadat do oblasti působnosti článku 48 SEU, který odkazuje na reformu Smluv.

Dne 10. března 2021 podepsali předsedové všech tří institucí Společné prohlášení o konferenci o budoucnosti Evropy, kterým se stanoví rámec společných závazků.

Prohlášení odráží potřebu evropské politiky na úrovni očekávání občanů a zdůrazňuje, že „Konference o budoucnosti Evropy otevře nový prostor pro diskusi s občany o řešení evropských výzev a priorit“ (EU Council, 2020: 1).

Závazek vyjádřený ve společném prohlášení nejde nad rámec závazku „…naslouchat Evropanům a navázat na doporučení vyjádřená konferencí“, ale v kontextu plného respektování pravomocí každé instituce a zásad subsidiarity a proporcionality vyjádřených v evropských smlouvách. Rozsah konference a její výsledky jsou formulovány jako „…názorové cvičení zdola nahoru, zaměřené na občany, umožňující Evropanům vyjádřit, co od Evropské unie očekávají“ (2020: 2). Bude „zajištěn“ mechanismus zpětné vazby, aby myšlenky vyjádřené během akcí konference byly převedeny do konkrétních doporučení pro budoucí činnost EU.

Pokud jde o výsledek, hledal se kompromisní vzorec neomezující obsah závěrečné zprávy, která může být předložena, ale určuje její rozsah:

„Konečný výsledek konference bude předložen ve zprávě pro společné předsednictví. Tyto tři orgány neprodleně přezkoumají, jak na tuto zprávu účinně navázat, přičemž každý z nich bude spadat do své oblasti působnosti a bude v souladu se Smlouvami.“

Jak má Konference pro budoucnost Evropy fungovat?

Struktura řízení

Po několika diskusích týkajících se ustavení předsednictví konference bylo dohodnuto společné předsednictví všech tří institucí za účasti předsedy Evropského parlamentu, předsedy Evropské komise a hlavy státu nebo vlády členského státu, který vykonává rotující předsednictví Rady Evropské unie (v době psaní tohoto politického dokumentu Portugalsko).

Politické směřování práce konference zajišťuje výkonný výbor, který konsensem rozhoduje o všech záležitostech týkajících se organizace konference, přípravy plenárních zasedání a vypracování zpráv ze zasedání.

Podrobné složení výkonného výboru složeného z předsednictví kolegia tvořeného třemi orgány je:

Parlament: Guy Verhofstadt, (Obnovit Evropu, liberál); Komise: Dubravka Suica, (místopředseda Komise, odpovědná za demokracii a demografii); Rada: Ana Paula Zacarias (za portugalské předsednictví Rady).

Dalšími členy výkonného výboru jsou:

Parlament: řádní členové: Manfred Weber, (EPP, DE); Iratxe García (S&D, ES). Pozorovatelé: Gerolf Annemans (ID, BE); Daniel Freund (Verts/ALE, DE); Zdizislaw Krasnodebski (ECR, PL) a Helmut Scholz (The Left, DE).

Rada: Gasper Dovzan, slovinský státní tajemník pro evropské záležitosti a Clément Beaune, francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti.[1] Za Radu jsou také 4 pozorovatelé, kteří jsou státními tajemníky následujících zemí rotujícího předsednictví po Francii: České republiky, Švédska, Španělska a Belgie.

Komise: Maroš Šefcovič, místopředseda, odpovědný za interinstitucionální vztahy, a Věra Jourová, místopředsedkyně, odpovědná za hodnoty a transparentnost.

Tomuto výkonnému výboru je při plnění jeho úkolů nápomocen společný sekretariát složený rovným dílem ze tří orgánů, z nichž každý má šest zástupců.

Pokud jde o účast občanů, konference se opírá o vícejazyčnou digitální platformu vyvinutou Komisí. Platforma umožňuje nejrůznější druhy otevřené interakce na individuální i kolektivní úrovni, které mohou probíhat ve 24 úředních jazycích EU. Platforma byla oficiálně spuštěna 19. dubna 2021.

Systém umělé inteligence analyzuje údaje shromážděné na platformě a transformuje je do kvalitativních zpráv pro panely občanů a plenární zasedání konference.

Panely evropských občanů jsou zásadním faktorem účasti občanů; jejich cílem je projednat a shrnout návrhy týkající se digitální platformy. Každý z těchto panelů se skládá z 200 občanů, z nichž jedna třetina musí být ve věku 16 až 25 let, vybraní náhodně, aby reprezentovali rozmanitost EU z hlediska zeměpisného a sociálně-ekonomického původu, věku, úrovně vzdělání a pohlaví.

Plenární shromáždění konference bude nakonec místem výměny názorů  a jeho činnost bude strukturována na základě doporučení evropských a národních panelů občanů a příspěvků shromážděných na digitální platformě. Bude zajištěna genderová vyváženost a plenární shromáždění bude složeno ze 433 členů, z nichž 108 budou poslanci Evropského parlamentu, 54 členové Rady (dva za každý členský stát), 3 zástupci Komise, 108 zástupci zvolení z vnitrostátních parlamentů (4 za každý členský stát), 108 občané (80 zástupců evropských panelů občanů, z nichž alespoň jedna třetina bude ve věku od 16 do 25 let), 27 zástupci národních panelů občanů (1 za každý členský stát), 18 zástupci Výboru Regiony, 18 zástupci Hospodářské a sociální rady, 8 zástupci sociálních partnerů (Evropská konfederace odborových svazů a Business Europe) a 8 zástupci občanské společnosti. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku bude pozvána, až se diskuse zaměří na úlohu EU ve světě.

Závěrečná akce sdružující členy plenárního shromáždění a účastníky panelů by se měla uskutečnit v dubnu 2022, během francouzského předsednictví Rady. Cílem plenárního zasedání je předat návrhy schválené konsensem ve výkonném výboru. Tento orgán odpovídá za závěrečnou zprávu konference, která je vypracována na základě návrhů přijatých plenárním shromážděním a ve spolupráci s ním. Tato zpráva, schválená na základě konsenzu a zveřejněná na digitální platformě, bude nakonec předložena třem předsedům konference. Je na orgánech, které zastupují, aby návrhy ve zprávě přezkoumaly a rozhodly se, jak v práci pokračovat.

Vysvětlivky:

[1] Země, které reprezentují Radu v době rotačního předsednictví Rady: nyní Slovinsko (před ním Portugalsko) a následně Francie a Česko.

Reference:

Šuica, Dubravka (2019), Introductory speech.
multimedia.europarl.europa.eu/en/hearing-of-dubravka-uica-vice-president-designate-democracy-and-demography-opening-statement-by-dubravka-uica_I178132-V_v

European Commission (2020), Shaping the Conference on the future of Europe. https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/new-push-european-democracy/conference-future-europe_es

European Parliament (2020), Parliament’s position on the Conference on the Future of Europe. https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2020-0010_ES.pdf

European Council (2020), Conference on the future of Europe. https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9102-2020-INIT/en/pdf

Článek vydáváme ve spolupráci s transform!europe. Publikováno se svolením.