„Spojení Fehmarnskou úžinou je neuvěřitelně důležitým stavebním projektem jak pro Dánsko, tak pro Německo, ba pro celou Evropu,“ řekl dánský ministr dopravy Benny Engelbrecht.
Projekt pod Baltským mořem v hodnotě 7 miliard eur má být dokončen do roku 2029. Spojení zkrátí dobu jízdy vlakem mezi Hamburkem a dánským hlavním městem Kodaní na méně než tři hodiny.
Očekává se, že průjezd 18kilometrovým tunelem bude autům trvat 10 minut a vlakům 7 minut. „Jedná se o jeden z největších a nejdůležitějších projektů dopravní infrastruktury v Evropě v současném desetiletí,“ uvedl Enak Ferlemann, parlamentní státní tajemník německého ministerstva dopravy. „Pomáhá sbližování Evropy a podporuje rozvoj a výměnu v oblasti obchodu, vědy a cestovního ruchu.“ „Tunel Fehmarnbelt nejen přibližuje Kodaň Hamburku, ale má také obrovský dopad na Šlesvicko-Holštýnsko,“ řekl Bernd Buchholz, ministr dopravy spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko.
Jak nový tunel vlastně vznikne?
Spojení Fehmarnskou úžinou bude vybudováno jako ponořený tunel mezi Rødbyhavnem na ostrově Lolland a německým ostrovem Fehmarn. Na rozdíl od vrtaného tunelu se ponořený tunel skládá z dutých betonových prvků, které se odlévají na zemi a po částech se sestavují do tunelu.
Aby bylo možné vybudovat spojení Fehmarnskou úžinou, musí být nejprve na mořském dně vyhlouben výkop pro tunel. Tento výkop bude až 60 metrů široký, 16 metrů hluboký a 18 kilometrů dlouhý. Celkem bude z mořského dna vytěženo přibližně 19 milionů metrů krychlových kamene a písku. Na Lollandu a v menší míře i na Fehmarnu se tak vytvoří přibližně tři kilometry čtvereční nových přírodních ploch.
Jakmile bude výkop v mořském dně připraven, bude možné pokračovat v práci na instalaci tunelových prvků. Každý tunelový prvek váží 73 000 tun, může však plavat ve vodě, protože je dutý a utěsněný přepážkami. Velké remorkéry odtáhnou prvky do úžiny, kde budou s vysokou přesností spuštěny na mořské dno a poté smontovány. Následně lze dokončit technická zařízení. Patří sem koleje pro elektrické vlaky, komunikační systémy, osvětlení, ventilace, transformátory a čerpadla.
Přibližně každé dva kilometry tunelu bude umístěn speciální prvek, který bude vybaven zařízením pro provoz a údržbu. To znamená, že tunel Fehmarnbelt bude levnější a jednodušší na údržbu a bude vyžadovat výrazně méně betonu, protože standardní prvky mohou být menší. (Průběh výstavby je zobrazen v krátkém videu zde.)
Výstavba tunelu mezi Dánskem a Německem bude probíhat v několika fázích po dobu několika let, ale technika je osvědčená. Stejným způsobem byl postaven i tunel Øresund. Stavba probíhá v Dánsku již od léta 2020, nejprve v pracovním přístavu na ostrově Lolland. „Obrysy portálu tunelu jsou již jasně viditelné,“ říká Mikkel Hemmingsen, generální ředitel dánské státní společnosti Sund & Bælt, do níž patří i developerská společnost Femern.
Dopady projektu na dopravní toky
Průmyslová a obchodní komora (IHK – Industrie- und Handelskammer) v Rostocku očekává, že výstavba tunelu Fehmarnbelt bude mít významný dopad na region Rostocku. Podle její vlastní studie lze očekávat až 30procentní ztrátu zaměstnanosti v přístavním hospodářství a výrazné snížení obratu, uvedla prohlášení u příležitosti slavnostního položení základního kamene na německé straně.
„Ve zbývajícím čase musíme bezpodmínečně vytvořit rámcové ekonomické podmínky, aby naše přístavy a náš region byly připraveny na budoucnost a mohly odolat rostoucímu konkurenčnímu tlaku,“ řekl prezident IHK Klaus Jürgen Strupp. To zahrnuje posílení železniční infrastruktury a přístavních oblastí, jakož i přilákání výzkumných ústavů a spolkových orgánů.
Jak vysvětlila IHK, kritici i zastánci projektu se shodují, že tunel z Fehmarnu na dánský ostrov Lolland v Baltském moři přesune dopravní toky v jižní části Baltského moře na úkor nákladní a osobní dopravy v přístavech na severovýchodě země.
Obr.: Ekelon, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons