15. prosince se v Bruselu konal 6. summit Východního partnerství, kterého se účastnily členské státy EU a vedoucí představitelé Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny. Nechyběla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel.

„Jsem ráda, že jsme konečně měli příležitost se fyzicky setkat s našimi východními partnery, protože současná geopolitická situace si to skutečně žádá,“ řekla na úvod svého proslovu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Poukázala však na jednu prázdnou židli se slovy: „Doufám, že tuto židli brzy obsadí legitimní, demokraticky zvolený běloruský vůdce. Všichni víme, že běloruský režim potlačuje vlastní lidi, instrumentalizuje migranty a ohrožuje jejich životy a souběžně s tím zahajuje hybridní útok proti Evropské unii. Víte, že jsme na tento útok reagovali rychle, rázně a ve vší jednotě. Zavedli jsme sankce; koordinovali jsme své kroky s našimi partnery – především se Spojenými státy, Kanadou a Spojeným královstvím. Připravili jsme černou listinu přepravních společností zapojených do pašování migrantů. Zvýšili jsme finanční podporu Lotyšsku, Litvě a Polsku v oblasti správy hranic. Spolupracujeme s agenturami OSN na podpoře lidí uvízlých na hranicích. A oslovili jsme země původu a tranzitu, zejména Irák, s cílem zastavit převaděčství. Bylo dobré vidět, že mezi námi – 27 členskými státy a 5 východními partnery – došlo ke shodě. Jednomyslně jsme Lukašenkovo chování odsoudili. A všichni stojíme na straně běloruského lidu.“

Von der Leyenová se samozřejmě nemohla vyhnout nanejvýš aktuální situaci na ukrajinsko-ruské hranici. „Vyzýváme Rusko k deeskalaci a zdržení se dalších agresivních akcí. Ujistili jsme Ukrajinu o naší neochvějné podpoře a závazku vůči její svrchovanosti a územní celistvosti. A skutečně by nemělo být pochyb: Evropská unie bude na jakoukoli další agresi vůči Ukrajině tvrdě reagovat,“ varovala.

Předseda Evropské rady Charles Michel v této souvislosti ve svém projevu zdůraznil bezpečnost: „Hodláme i nadále usilovat o prosperitu v regionu a ve všech zemích partnerství, stejně jako o bezpečnost a stabilitu. Tyto dvě věci jdou ruku v ruce: kde je bezpečnost, tam je i prosperita, a prosperita posiluje naši schopnost podporovat stabilitu a bezpečnost.“

Sny o členství

Ukrajina, Gruzie a Moldavsko v Bruselu hledaly podporu pro svou nedávnou iniciativu spolupráce v dalším pokusu přesvědčit EU, aby zahájila jednání o vstupu do bloku, což je snaha, která pravděpodobně v dohledné době nepřinese výsledky. Samozvaná „přidružená trojice“ podepsala asociační dohody, které výměnou za reformy prohlubují jejich obchodní a politické vazby s EU. „Naším cílem je plné členství v EU,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu.

Vedoucí představitelé EU sice tuto iniciativu vzali na vědomí, ale zároveň „nadále zdůrazňovali význam zásady inkluzivity, která poskytuje všem zainteresovaným partnerům rovný přístup k příležitostem a zdrojům“. Ve společném prohlášení ze závěrečného summitu se nicméně uvádí, že spolupráci je možné prohloubit v několika směrech, „mimo jiné v oblastech zelené a digitální transformace, konektivity, energetické bezpečnosti, spravedlnosti a vnitřních věcí, strategické komunikace a zdravotní péče“.

Ačkoli většina členských států EU veřejně odmítá myšlenku ruského veta nebo „sféry vlivu“ nad bývalými sovětskými republikami a trvá na tom, že by si mohly svobodně zvolit vlastní strategické uspořádání, několik diplomatů a vysokých vládních úředníků EU přiznává, že v současné době si nikdo v Bruselu nedokáže představit, že by se Ukrajina nebo Gruzie připojily k bloku. „Zdůrazňujeme, že se jedná o konstruktivní partnerství, které není namířeno proti nikomu, ale má přispět k míru a prosperitě všech zemí v sousedství.“ EU „uzná evropské aspirace a evropskou volbu“ pěti dotčených zemí, uvádí se v závěrečném komuniké, které však neobsahuje konkrétní ujištění. Vedoucí představitelé Ukrajiny, Gruzie a Moldavska přijali odděleně společné prohlášení, v němž formulovali své větší ambice.

Ilustrační foto: EU2015.LV, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.