Rada EU: Budou francouzské předsednictví doprovázet zájmy korporací?

VSa Trendy

Členské státy v Radě příliš často vystupují jako prostředníci korporátních zájmů. Francie pravděpodobně nebude výjimkou.

V lednu se Francie na šest měsíců ujme předsednictví Rady EU. Způsob, jakým se předsednictví připravuje – privilegovaný přístup pro korporace a jejich think-tanky, „otáčivé dveře“, možný sponzoring ze strany korporací a téměř žádné zapojení veřejnosti – však vyvolává skutečné obavy. Bude to prokorporátní předsednictví, které upřednostní hrstku „šampionů“ z řad korporací a stále větší roli velkého byznysu při tvorbě politiky? To zkoumá zpráva platforem Observatoire des multinationales a Corporate Europe Observatory, která je k dispozici v angličtiněa francouzštině. V rámci našeho informačního servisu přinášíme z této zprávy ukázku.

***

Během svého předsednictví v Radě EU bude Francie hrát klíčovou roli při určování politické agendy v Bruselu a na úrovni EU. Bude mít rovněž významný vliv na pokrok v přijímání zásadních právních předpisů EU, a to prostřednictvím své role předsedajícího v diskusích v Radě. Přestože většina pozornosti veřejnosti je zaměřena na viditelnější Evropský parlament a Evropskou komisi, Rada, v níž jsou přímo zastoupeny členské státy, je zřejmě nejmocnějším orgánem EU.

Během francouzského předsednictví budou na pořadu jednání důležité právní předpisy EU a tvorba politik, které budou utvářet budoucnost Evropy, včetně Zelené dohody, klimatického balíčku „Fit for 55“, strategie „z farmy na vidličku“ (Farm to Fork Strategy), právních předpisů týkajících se digitálních otázek a práv pracovníků platforem, iniciativ v oblasti zdraví a farmaceutického průmyslu v návaznosti na krizi Covid, evropské minimální mzdy a využívání a budoucnosti fondů pro obnovu. Bude vhodné sledovat postoj francouzského předsednictví k těmto dokumentům, které ovlivní odvětví a sektory, v nichž existují vlivné francouzské obchodní zájmy.

Vlády členských států se v Radě EU vždy snaží hájit své vlastní hospodářské zájmy, a když vykonávají rotující předsednictví Rady, jsou často v pokušení využít ho jako příležitosti k prosazování svých vlastních „šampionů“ z řad podniků. Členské státy v Radě příliš často vystupují jako prostředníci korporátních zájmů. Francie pravděpodobně nebude výjimkou. Francie totiž dlouhodobě považuje EU za zdroj financování a politické podpory svých vlastních podnikových a hospodářských priorit, včetně například jaderného sektoru, agrobyznysu a zbrojního průmyslu.

Tato politická agenda nepřispěje k tomu, aby se EU stala demokratičtější, bezpečnější nebo lépe reagovala na potřeby a přání evropských občanů, například řešením nerovnosti nebo klimatické krize. Francouzská vláda důsledně potírá snahy o zlepšení transparentnosti a odpovědnosti lobby v Radě EU. Existuje velké riziko, že její nadcházející předsednictví povede pouze k ještě těsnějšímu propojení agendy EU se zájmy podniků, k ještě většímu spolčení mezi vládami a soukromým sektorem a k ještě menší demokratické odpovědnosti.

Think tanky: Korporátní zájmy pod rouškou objektivity

Think tanky se obvykle prezentují jako nestranní šiřitelé myšlenek, kteří se snaží přispět k veřejnému blahu prostřednictvím analýz a návrhů. Přestože stojí mimo akademickou sféru, nesou auru intelektualismu a neutrality. Ve skutečnosti je lze stejně tak považovat za vhodný nástroj lobbování za zájmy podniků. Drtivá většina think tanků působících v Paříži nebo Bruselu je financována korporacemi (které za to často dostávají daňové úlevy) nebo mají ve svých radách vedoucí pracovníky korporací. (Viz Thinking allowed? How think tanks facilitate corporate lobbying, Corporate Europe Observatory; 2016).

Mezi think tanky, které přispěly k francouzskému předsednictví, patří známé bruselské stálice, jako jsou Confrontations Europe, Institut Jacques Delors, Fondation Robert Schuman a Evropská rada pro zahraniční vztahy, dále francouzské think tanky, jako jsou Institut Montaigne, Institut français des relations internationales (IFRI), Terra Nova, IDDRI a Fondapol, a také noví hráči, jako je Renaissance numérique, think tank v digitálním sektoru. Všichni mají jedno společné: úzké vazby na velké francouzské společnosti. Mezi korporátní sponzory Confrontations Europe patří například banka BNP Paribas, telekomunikační gigant Orange a výrobce automobilů Renault.

Na seznamu sponzorů Francouzského institutu pro mezinárodní vztahy (IFRI), který se v žebříčku nejlepších think tanků v západní Evropě pro rok 2020 umístil na čtvrtém místě, jsou prakticky všichni francouzští korporátní šampioni, včetně společností TotalEnergies, Airbus, EDF, Engie, Michelin, Sanofi a Vinci.

Přijímání „laskavostí“ od korporací

Sponzorství podniků se stalo skvrnou na předsednictví Rady EU. Ať už ve formě peněžních darů nebo zboží a služeb zdarma, téměř všechna nedávná předsednictví byla sponzorována společnostmi jako Coca-Cola, Microsoft, BMW nebo mnoha dalšími globálními či národními společnostmi. Od fosilních paliv přes monokulturní plantáže až po letecké společnosti – neexistovala žádná omezení pro druh společností, které byly přijaty jako sponzoři předsednictví EU z ekologických nebo jiných důvodů. Na oplátku sponzoři dostávají svá loga umístěná na oficiálních webových stránkách předsednictví a/nebo své výrobky a služby propagují důležitým činitelům a úředníkům s rozhodovací pravomocí.

Automobilový průmysl EU vynakládá ročně miliony eur na ovlivňování rozhodovacích orgánů v Bruselu a v hlavních městech členských států a na programu jeho lobbistů je několik aktuálních témat. Plán obnovy EU se snaží podpořit výrazné rozšíření výroby elektromobilů a infrastruktury pro jejich nabíjení (například na úkor opatření na snížení potřeby individuálních vozidel), zatímco v Bruselu jsou na pořadu dne nové cíle v oblasti znečištění z vozidel.

Další klíčovou lobbistickou taktikou je, že korporace a lobbistické firmy najímají bývalé úředníky EU nebo Francie, kteří pracují na politikách EU, aby získali politický přístup a zasvěcené know-how, tj. věděli, koho a kdy kontaktovat při klíčových politických rozhodnutích. Tento jev, běžně označovaný jako „otáčivé dveře“ (revolving door), přispívá ke stírání rozdílů mezi veřejnými a soukromými zájmy. Otáčivé dveře představují riziko střetu zájmů, což může podkopat důvěru veřejnosti a demokratické rozhodování ve veřejném zájmu. Jde o rozšířený jev v hlavních městech členských států a zejména v Bruselu; nechvalně známým příkladem je nástup bývalého šéfa Komise EU José Manuela Barrosa do společnosti Goldman Sachs a nástup bývalé eurokomisařky Neelie Kroesové do společnosti Uber.

Thierry Breton: Veřejně-soukromý eurokomisař

V roce 2019 byl Thierry Breton s podporou Macrona nominován na post komisaře pro vnitřní trh. Jedná se o jednu z nejvyšších pozic v Evropské komisi. Breton přišel do Komise přímo z pozice generálního ředitele francouzské technologické, digitální a poradenské společnosti Atos. Je to poprvé, kdy byl do kolegia komisařů vybrán úřadující šéf společnosti.

To vyvolává několik otázek týkajících se střetu zájmů. Zaprvé, Breton je nyní zodpovědný za zákony EU týkající se kybernetické bezpečnosti, obrany, dat, umělé inteligence, průmyslové politiky, technologií, vesmíru a 5G atd., které mají přímý dopad na činnost jeho bývalé společnosti. Zadruhé, k Bretonovu náboru došlo bez jakékoli pauzy (tzv. ochlazovací období). Breton přišel do Komise přímo z Atosu spolu s vedoucím oddělení pro styk s veřejností Atosu, který se stal jeho poradcem pro komunikaci.

A v neposlední řadě je Breton stále v kontaktu se společností Atos. Breton se sešel dvakrát, 16. prosince 2020 a 7. května 2021, se skupinou společností, jejímiž členy byli i zástupci společnosti Atos, aby projednali vytvoření průmyslové aliance, která by mohla vést k tomu, že by společnost Atos potenciálně získala miliony z veřejných prostředků na své výzkumné aktivity. Předtím, než se stal generálním ředitelem společnosti Atos, byl Breton francouzským ministrem hospodářství (2005-2007) a předtím stál v čele společnosti Orange (tehdy France Télécom).

Je živým příkladem francouzské tradice „otáčivých dveří“ mezi veřejným sektorem a státními podniky. Již nyní hraje klíčovou roli při prosazování agendy francouzské vlády a francouzských velkých podniků na úrovni EU. Setkal se s některými korporacemi, think tanky a lobbistickými skupinami, ale míra transparentnosti cílů a zápisů z některých těchto lobbistických setkání je obecně nízká.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.