Od roku 2020 se Peking intenzivně věnuje zajištění potravinové bezpečnosti. K hlavním důvodům patří dopady pandemie a napětí se Západem.
Čína řeší pět zásadních problémů, od ztráty půdy po pokles produkce sóji, napsaly hongkongské noviny South China Morning Post.
Od srpna 2020, kdy čínský prezident Si Ťin-pching vyzval občany, aby neplýtvali jídlem, se z tématu stala kampaň, a Peking se od té doby intenzivně věnuje zajištění potravinové bezpečnosti. Důvodem je narušení globálního dodavatelského řetězce způsobené pandemií a zvyšující se napětí ve vztazích se Západem.
Čína ztrácí v oblasti zemědělství konkurenceschopnost a musí se utkat s několika problémy, mezi nimiž se soběstačnost v produkci obilí stává prioritou.
Klesá produkce sóji a olejnin
Čína v současnosti dováží 80 % své spotřeby sóji. Dovoz (zejména z USA a Brazílie) sice umožnil uvolnit půdu pro pěstování základních plodin (rýže, pšenice), ale od začátku obchodní války s USA je považován za Achillovu patu potravinové bezpečnosti. V roce 2021 klesla produkce o 16,4 % a pěstební plocha se snížila o 1,47 milionu hektarů. Od plánovaného zvyšování pěstební plochy počínaje rokem 2022 si Čína slibuje plnou soběstačnost v horizontu pěti až deseti let. Ministerstvo zemědělství mj. testuje pěstování sóji na slaných a zásaditých půdách a poskytuje dotace na pěstování meziplodin (mimo pěstební sezónu vyživují půdu a chrání ji před erozí – pozn. red.).
Čína má slabý vliv v globálních dodavatelských řetězcích
V roce 2021 dovezla Čína rekordních 164,5 milionu tun obilí (o 18% více než v předchozím roce). Odborníci varují, že čínské zemědělské společnosti nemají dostatečný mezinárodní vliv a postrádají potřebné strategie na zámořských trzích, kterým vládne “kvarteto ABCD” (obchodníci s obilím ADM, Bunge, Cargill a Louis Dreyfus). V plánu je vytvoření speciálních fondů na podporu zámořských zemědělských projektů čínských společností, ustupuje se ale od nákupů a pronájmů půdy k pěstování obilovin v zahraničí, protože jsou vnímány negativně.
Pokrok v semenářském průmyslu
Semenářství je považováno za důležitý moment potravinové bezpečnosti, počítá se i s využitím geneticky modifikovaných osiv sóji a kukuřice. V roce 2021 čínská vláda schválila plán na revitalizaci osivářského průmyslu a navrhla nové předpisy týkající se pěstování GM plodin. Zatím bylo v Číně povoleno pouze pěstování GM bavlny a papáji.
Úbytek úrodné půdy
Čína potřebuje nakrmit asi pětinu světové populace, ale disponuje jen 7 % orné půdy. Před 16 lety Peking rozhodl, že orná půda musí dosáhnout plochy 120 milionů hektarů. Od té doby však industrializace a urbanizace úbytek zemědělské půdy naopak urychlily, kdysi obdělávaná půda leží ladem a pěstitelé dávají před obilovinami či luštěninami přednost tržním plodinám. Během deseti let hrozí, že půdy bude kritický nedostatek. Vládním cílem pro letošní rok je rozšířit plochu kvalitní orné půdy o 6,66 milionu hektarů.
Korupce a plýtvání strategickými rezervami
Podle posledních dostupných údajů z roku 2019 má Čína skladovací kapacitu schopnou pojmout 910 milionů tun obilí. Ročně Čína vyplýtvá nejméně 35 milionů tun obilí. Ústřední komise pro disciplinární kontrolu (nejvyšší protikorupční orgán země) zavedla opatření k potlačení korupce při obchodování s obilím a k dodržování správných metod jeho skladování, přepravy a zpracování. V březnu 2021 schválili čínští zákonodárci zákon proti plýtvání potravinami, který stanoví silnější centralizované řízení skladování a oběhu obilí a má zajistit snížení ztrát.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.