EU se má stát nezávislou na ruských fosilních palivech

Evropská komise v úterý 8. března v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu navrhla nástin plánu, jehož cílem je učinit Evropu nezávislou na ruských fosilních palivech v dostatečném předstihu před rokem 2030, počínaje plynem.

Nová geopolitická realita a realita trhu s energií vyžaduje, abychom drasticky urychlili přechod na čistou energii a zvýšili energetickou nezávislost Evropy na nespolehlivých dodavatelích a nestabilních fosilních palivech, uvádí se v tiskové zprávě Evropské komise.

Po invazi na Ukrajinu nebyl důvod pro rychlý přechod na čistou energii nikdy silnější a jasnější. EU dováží 90 % své spotřeby plynu a přibližně 45,3 % tohoto dovozu zajišťuje Rusko (podíl dalších zemí je následující: Katar 4,9 %; USA 6,6 %; Alžírsko 12,6 %; Norsko 23,6 %; ostatní 7,1 % – údaje jsou za rok 2021), přičemž úroveň mezi členskými státy se liší. Na Rusko rovněž připadá 25 % dovozu ropy a 45 % dovozu uhlí.

Plán EK nastiňuje řadu opatření s cílem reagovat na rostoucí ceny energie v Evropě a doplnit zásoby plynu na příští zimu. Evropa se již několik měsíců potýká se zvýšenými cenami energie, avšak nyní je problém vyostřován nejistotou ohledně dodávek. REPowerEU bude usilovat o diverzifikaci dodávek plynu, urychlení zavádění plynů z obnovitelných zdrojů a nahrazení plynu při vytápění a výrobě elektřiny. To může do konce roku snížit poptávku EU po ruském plynu o dvě třetiny.

Výkonný místopředseda Evropské komise odpovědný za plnění Zelené dohody pro Evropu Frans Timmermans k tomu uvedl: „Nastal čas řešit naše zranitelná místa a rychle se stát nezávislejšími v našich možnostech v oblasti energetiky. Přejděme na obnovitelné zdroje energie rychlostí blesku. Obnovitelné zdroje energie jsou levným, čistým a potenciálně nekonečným zdrojem energie a místo financování odvětví fosilních paliv jinde vytvářejí pracovní místa zde. Putinova válka na Ukrajině ukazuje, že je naléhavě nutné urychlit náš přechod na čistou energii.“ 

Komise má v úmyslu předložit do dubna legislativní návrh, který požaduje, aby podzemní zásobníky plynu v celé EU byly do 1. října každého roku naplněny alespoň do 90 % své kapacity. Součástí návrhu by bylo sledování a prosazování úrovní naplnění a obsahoval by ujednání o solidaritě mezi členskými státy. Komise pokračuje ve svémšetření trhu s plynem v reakci na obavy ohledně možného narušení hospodářské soutěže ze strany hospodářských subjektů, zejména společnosti Gazprom.

Jak se dočteme ve sdělení Evropské komise s názvem „REPowerEU: Joint European Action for more affordable, secure and sustainable energy“, je třeba se zaměřit na diverzifikaci, dekarbonizaci průmyslu a větší využití biometanu a vodíku.

Diverzifikace dodávek plynu: Plynovody a LNG

Bezprecedentní dodávka LNG do EU v lednu 2022 zajistila bezpečnost dodávek plynu pro letošní zimu. EU by mohla ročně dovážet dalších 50 miliard m3 LNG (např. z Kataru, USA, Egypta, západní Afriky). Diverzifikace potrubních zdrojů (např. Ázerbájdžán, Alžírsko, Norsko) by mohla přinést dalších 10 mld. m3 ročních úspor na dovozu ruského plynu.

Komise přednostně posoudí, zda jsou zapotřebí opatření a investice do plynové infrastruktury a propojení připravených na vodík, aby se překonaly překážky bránící plnému využití kapacity LNG v EU. Při diverzifikaci dodávek EU podporuje svá mezinárodní partnerství. Komise bude v rámci skupiny G7 a s hlavními světovými odběrateli plynu (Japonsko, Jižní Korea, Čína, Indie) nadále jednat o střednědobém vývoji trhu.

Zvýšení výroby biometanu v EU

Zdvojnásobení cíle Fit for 55 pro biometan by vedlo k výrobě 35 miliard metrů krychlových ročně do roku 2030. Za tímto účelem by strategické plány SZP členských států měly směřovat finanční prostředky na biometan vyráběný z udržitelných zdrojů biomasy, včetně zejména zemědělských odpadů a zbytků.

Podpora evropského trhu s vodíkem

Dalších 15 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů, které doplní 5,6 milionů tun plánovaných v rámci programu Fit for 55, může do roku 2030 nahradit 25-50 miliard m3 dováženého ruského plynu ročně. To by se skládalo z dalších 10 mil. t dováženého vodíku z různých zdrojů a dalších 5 mil. t vodíku vyrobeného v Evropě, což by překročilo cíle vodíkové strategie EU a maximalizovalo domácí výrobu vodíku. Při nahrazování zemního plynu hrají roli i jiné formy vodíku bez fosilních zdrojů, zejména na bázi jaderné energie.

Komise bude dále rozvíjet regulační rámec na podporu evropského trhu s vodíkem a podporovat rozvoj integrované infrastruktury pro plyn a vodík, zařízení pro skladování vodíku a přístavní infrastruktury. Nová přeshraniční infrastruktura by měla být kompatibilní s vodíkovým systémem. Komise bude prioritně posuzovat oznámení o státní podpoře pro vodíkové projekty. Zavazuje se dokončit posouzení prvních důležitých projektů společného evropského zájmu v oblasti vodíku do 6 týdnů od předložení úplného oznámení zúčastněnými členskými státy. Společným cílem by mělo být umožnit dokončení posouzení do léta.

Kromě toho bude Komise podporovat pilotní projekty výroby a dopravy vodíku z obnovitelných zdrojů v sousedství EU, počínaje středomořským partnerstvím pro zelený vodík. Bude také spolupracovat s partnery na uzavření partnerství pro zelený vodík a s průmyslem na vytvoření globálního evropského vodíkového nástroje, který by členským státům usnadnil přístup k cenově dostupnému obnovitelnému vodíku.

Dekarbonizace průmyslu

Plán REPowerEU by mohl urychlit zavádění inovativních řešení na bázi vodíku a nákladově konkurenceschopné elektřiny z obnovitelných zdrojů v průmyslových odvětvích. Komise by urychlila provádění inovačního fondu s cílem podpořit přechod na elektrifikaci a vodík, mimo jiné prostřednictvím celoevropského systému smluv o rozdílu v emisích uhlíku, a posílit výrobní kapacity EU pro inovativní bezuhlíkové a nízkouhlíkové zařízení, jako jsou elektrolyzéry, solární/větrné technologie nové generace a další technologie.

Umožnění rychlejšího povolování

Předpokladem pro urychlení realizace projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie je zjednodušení a zkrácení povolování. Zdlouhavé administrativní postupy byly označeny za jednu z hlavních překážek investic do obnovitelných zdrojů energie a související infrastruktury. Ty by měly být řešeny úplným a rychlým provedením směrnice o obnovitelných zdrojích energie, která je v současné době v platnosti, provedením odpovídajících reforem a opatření v plánech obnovy a odolnosti členských států, jakož i ustanovení týkajících se povolování infrastruktury v revidovaném rámci TEN-E (Trans-European Networks for Energy).

Komise vyzývá členské státy, aby zajistily, že plánování, výstavba a provoz zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jejich připojení k rozvodné síti a samotná rozvodná síť budou považovány za převažující veřejný zájem a zájem veřejné bezpečnosti a budou splňovat podmínky pro co nejpříznivější postup v rámci jejich plánovacích a povolovacích řízení.

Členské státy by měly urychleně zmapovat, posoudit a zajistit vhodné pozemní a mořské oblasti, které jsou k dispozici pro projekty v oblasti obnovitelné energie, a to v souladu se svými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, s příspěvky k revidovanému cíli pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a s dalšími faktory, jako je dostupnost zdrojů, síťová infrastruktura a cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti. Komise v připravovaném návrhu zákona o obnově přírody navrhne, aby členské státy při přípravě svých národních plánů na splnění cílů obnovy zohlednily omezené a jasně vymezené oblasti jako zvláště vhodné a zároveň se co nejvíce vyhnuly ekologicky cenným oblastem. Členské státy mohou využít přezkumu svých plánů podle směrnice o územním plánování námořních prostor k dalšímu zavádění projektů obnovitelných zdrojů energie.

 

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.