Olenka Z. Pevny, docentka slavistiky a ukrajinistiky na Univerzitě v Cambridge, ve svém článku pro web The Conversation upozorňuje na další důsledek války na Ukrajině: ničení památek.

Ukrajina je zemí s rozsáhlým kulturním dědictvím. Je poseta památkami hlubokého historického, uměleckého a archeologického významu – od památek světového dědictví Unesco, jako je katedrála svaté Sofie v Kyjevě, až po nádherné příklady kozácké barokní architektury. Tato bohatá kulturní historie je však nyní ohrožena.

Zatímco ruská válečná mašinérie obkličuje Ukrajinu a snaží se překonat její obranu, její síly nevybíravě útočí na civilní obyvatelstvo. Těžké dělostřelectvo, rakety a letecké údery nasazené s cílem zlomit morálku ukrajinského lidu také ničí města a neocenitelné artefakty, které se v nich nacházejí.

Kyjev, hlavní město Ukrajiny, je pod těžkým bombardováním. V Městském přírodovědném muzeu se nacházejí jedny z nejstarších dochovaných příkladů architektury, včetně chýší z mamutích kostí, které pocházejí z doby před 15 000 lety, ze starší doby kamenné (paleolitu).

Snad nejznámějším uměleckým dílem raných ukrajinských civilizací je skytský pektorál. Skytský pektorál, nalezený ve starověké mohyle zvané Tovsta Mohyla, pochází ze 4. století př. n. l.. Je vyroben z 24karátového zlata, váží 1,15 kg a je zdoben složitými a jemně modelovanými výjevy z každodenního života a zvířat.

V současné době je jeho domovem Muzeum historických pokladů Ukrajiny, které se nachází v Kyjevském jeskynním klášteře. Ostřelování tohoto muzea by vedlo ke zničení archeologického a vizuálního záznamu četných kultur, které jsou na Ukrajině jedinečné. Díla skytského umění byla z Ukrajiny odvezena již v sovětském období a zaplnila ruská muzea.

Jeskynní klášter z 11. století v Kyjevě je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a patří k nejposvátnějším ve východní Evropě. Nacházejí se zde podzemní jeskyně s kaplemi a zázračnými relikviemi. Nad zemí se klášter pyšní mnoha kostely a budovami, které představují architektonické a umělecké styly od středověku přes raný novověk až po moderní dobu.

Další památkou světového dědictví – a klenotem Kyjeva – je Katedrála svaté Sofie z 11. století. Katedrála oslňuje návštěvníky svými četnými zlatými kopulemi a bohatě barevnými mozaikami světců a andělů. Pokud by Putin chtěl nějakou památku dostat do svých rukou, pak je to právě tato katedrála, k níž mylně odvozuje kořeny současného ruského státu.

Dalším skvostem je kostel svatého Cyrila z 12. století, který zdobí unikátní středověké fresky a nástěnné malby předních symbolistických umělců 19. století. Kostel stojí v sousedství Babyn Jaru, jednoho z největších masových hrobů spojených s nacistickými zvěrstvy v Evropě, který byl nedávno zasažen ruskými raketami.

Město je domovem některých významných ukrajinských umělců a spisovatelů, a proto se v něm nacházejí muzea, která byla kdysi jejich domovem, například Muzeum Tarase Ševčenka. Nejvýznamnější ukrajinský národní básník a významný umělec Ševčenko se v 19. století dostal do ruského područí, protože se vzepřel zákazu ukrajinského jazyka a propagoval ukrajinskou nezávislost.

V kyjevském Národním muzeu umění se nacházejí neocenitelné ikony (náboženské obrazy z období středověku a baroka) a vzácné portréty historických osobností a kozáckých vůdců od předních umělců 18. století, jako byl Volodymyr Borovykovskij, a také některé z nejlepších příkladů ukrajinské avantgardní malby. Mnoho avantgardních umělců čelilo ve 30. letech 20. století represivním sovětským opatřením a jejich díla byla zničena, o to cennější jsou dochované příklady.

Mimo Kyjev

Kulturní dědictví Ukrajiny se zdaleka neomezuje jen na její hlavní město. Krymský poloostrov se pyšní pozůstatky starověkých řeckých a římských měst a středověkých janovských pevností. Bohatou tatarskou kulturu poloostrova reprezentují palácové stavby a mešita v centrálním krymském městě Bachčysaraj, kdysi hlavním městě mocného Krymského chanátu. Od ruské anexe Krymu v roce 2014 čelí původní tatarské obyvatelstvo brutálním represím.

Na východní a střední Ukrajině jsou barokní stavby a neoklasicistní vily viditelnými pozůstatky ukrajinského kozáckého hejtmanství, které existovalo v letech 1648–1764 a často bylo označováno jako Ukrajina. Kombinují současné západoevropské architektonické a umělecké trendy s místními tradicemi a vytvářejí tak jedinečný kozácký barokní styl.

Josif Stalin spojoval kozácké baroko s ukrajinským nacionalismem a snažil se zničit všechna umělecká a architektonická díla kozáckého období, takže dochovaná díla tohoto stylu jsou vzácností. Středověké a kozácké barokní stavby tvoří jádro severovýchodního města Černihiv, které bylo v posledních dnech těžce bombardováno. Jako zázrakem zatím nebyly hlášeny žádné škody na architektonických památkách.

Součástí krajiny západní Ukrajiny jsou velkolepé pevnosti na strmých březích řek, venkovská sídla a paláce, které dokládají míšení národů a kultur: Ukrajinské, polské, osmanské, arménské a řecké. Zde se nachází další z ukrajinských městských skvostů a památka světového dědictví Unesco, historické centrum města Lvov.

Středověká topografie města, která zůstala z velké části zachována, se vyznačuje renesančními nádvořími, propracovanými barokními stavbami a křivkami secesních budov. Pracovníci lvovských muzeí nyní horečně odnášejí umělecká díla do sklepů, aby je uschovali.

Mnoho toho již bylo ztraceno nebo zničeno. Muzea v domech lidových umělců a lidové výroby se nacházejí po celé zemi. Jedno takové muzeum ve vesnici Ivanko nedaleko Kyjeva zničil požár. Nacházelo se v něm mnoho děl jedné ze známých a velmi oblíbených lidových umělkyň, Marie Přimačenko, která jsou nyní navždy ztracena.

Těžce poškozené centrum Charkova, druhého největšího města Ukrajiny, kdysi nabízelo jedinečné příklady modernistické a konstruktivistické architektury 20. století. Charkov je údajně stále pod ukrajinskou kontrolou(informace platná v době publikace článku, tj. 9. března – pozn. red.). Velká část jeho městské infrastruktury však byla proměněna v trosky. Závažnost škod na jeho kulturním dědictví bude teprve vyhodnocena.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.