Rusko je podle databáze cílem 5 330 sankcí. USA a jejich spojenci tak využívají svou ekonomickou sílu k potrestání Ruska za invazi.
Rusko se během pár dnů stalo nejvíce sankcionovanou zemí na světě: podle společnosti Castellum, světové databáze pro sledování sankcí, bylo od 22. února do 8. března uvaleno 2 778 sankcí, celkem je jich nyní aplikováno 5 330. Írán v posledních deseti letech čelil 3 616 sankcím.
Tlak na Rusko se zvyšuje každým dnem, seznam odcházejících společností se rozšiřuje, některé se vzdávají spolupráce s Ruskem dobrovolně, aniž by je k tomu nutil zákon.
Rusko během pár dní přestalo být součástí světové ekonomiky, říká Peter Piatetsky, bývalý úředník ministerstva financí za Obamovy a Trumpovy administrativy a spoluzakladatel Castellum. Sankce podtrhují mimořádnou spolupráci USA a jejich spojenců v pokusu odradit Rusko od dalších akcí na Ukrajině, zároveň odrážejí jejich neochotu vmísit se do konfliktu vojensky. Vladimir Putin sankce shledává “podobnými vyhlášení války”. První vyhlášené sankce byly reakcí na “vměšování do (amerických) voleb v roce 2016 a útoky na politické disidenty v Rusku i v zahraničí”.
Většina sankcí vyhlášených po útoku na Ukrajinu se týká jednotlivců (2 427), proti společnostem a vládním agenturám jich bylo uplatněno 343. Státem, který sankcí uvalil nejvíc, je Švýcarsko (568), Evropská unie (518) a Francie (512), Spojené státy jich uvalily jen 243 sankcí. Z čísel plyne, že evropské státy, které byly v minulosti ve vyhlašování sankcí spíše opatrné, jsou nyní aktivnější, EU například navrhovala vyřazení ruských bank ze systému SWIFT.
Prezident Putin se zatím nenechal sankcemi odradit, lze tedy přepokládat, že tlak se ještě zvýší a bude se týkat zejména dovozů ruské ropy – všichni zúčastnění nyní hledají náhradní zdroje.
Edward Fishman, který měl na starosti sankce v Obamově administrativě, říká že “…jde o nejvýznamnější sankční kampaň. S každou další eskalací agresivního chování Moskvy si stále více lidí uvědomuje, jak náročné bude udržovat produktivní vztahy s Ruskem, dokud bude Putin u moci”.
Po Rusku a Íránu v počtu sankcí následují Sýrie, Severní Korea, Venezuela, Myanmar a (již desítky) Kuba, sankce zahrnují tresty vůči jednotlivcům i společnostem, spadají pod ně například i soukromé jachty a letadla.