Obchod Číny s Latinskou Amerikou a Karibikem (LAK) vzrostl mezi lety 2000 a 2020 26krát. Očekává se, že do roku 2035 se obchod mezi LAK a Čínou více než zdvojnásobí a dosáhne více než 700 miliard dolarů.

Vzestup Číny jako obchodní velmoci měl v posledních 20 letech hluboké důsledky pro globální obchod, z čehož nejvíce profitovala klíčová hospodářská odvětví v Latinské Americe a Karibiku. Mezi lety 2000 a 2020 vzrostl obchod mezi Čínou a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku z 12 miliard dolarů na 315 miliard dolarů.

Tato působivá trajektorie obchodu mezi Čínou a zeměmi Latinské Ameriky za posledních 20 let rovněž vyvolává důležité otázky pro příští dvě desetiletí: Co můžeme od těchto obchodních vztahů očekávat? Jaké nové trendy by mohly ovlivnit tyto obchodní toky a jak by se mohly projevit na regionální a globální úrovni? Na základě zprávy „China-LAC Trade: Four Scenarios in 2035“ o obchodních scénářích uvádí portál Atlantické rady tři klíčové poznatky pro zúčastněné strany z regionu LAK. Tyto závěry jsou důležité i pro další hlavní obchodní partnery Číny a LAK, včetně Spojených států.

Při současném vývoji se očekává, že do roku 2035 přesáhne obchod mezi LAK a Čínou 700 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek oproti roku 2020. Čína se přiblíží – a mohla by dokonce předstihnout – USA jako hlavní obchodní partner LAK. V roce 2000 představovala čínská účast méně než 2 % celkového obchodu LAK, v roce 2035 by mohla dosáhnout 25 %.

Co Čína získala?

Získání spojenectví v Latinské Americe nabízí podle magazínu TIME Pekingu neocenitelné hlasy v OSN a podporu pro čínské zástupce v nadnárodních institucích. Číně to také umožňuje začlenit technologické společnosti, které určují standardy, jako jsou Huawei, ZTE, Dahua a Hikvision – všechny sankcionované Spojenými státy – do regionální infrastruktury, což Pekingu umožní diktovat pravidla obchodu po celou generaci.

K Si Ťin-pchingově iniciativě Pásmo a stezka (BRI), která představuje transkontinentální obchodní a infrastrukturní síť v hodnotě 1 bilionu dolarů, se připojilo již 19 vlád z Latinské Ameriky a Karibiku.

Aktivita Pekingu však Washington děsí. „Čína má zhoubný vliv,“ řekl magazínu TIME pod podmínkou anonymity vysoký úředník ministerstva zahraničí. „Je to součást globálního plánu čínské Komunistické strany na vývoz čínských ideálů a špatných praktik mimo asijsko-pacifický region,“ říká úředník s odkazem na Komunistickou stranu Číny.

Spojené státy se již dlouho obávají vetřelců ve svém jižním sousedství. Monroeova doktrína z roku 1823 vytyčila červenou linii, pokud jde o evropský vliv na západní polokouli, a ve 20. století vedly USA po desetiletí studenou válku se sovětským Ruskem na území latinskoamerických národů, které přitahoval marxismus.

Jak je patrné z infografiky, USA zůstávají největším dodavatelem zboží do Mexika a celé Střední Ameriky a Karibiku, s výjimkou Kuby, která nakupuje více zboží ze Španělska než z jakékoli jiné země. Čínská dovozní expanze se navíc projevila i na úkor vnitroregionálního obchodu. Například mezi lety 2000 a 2020 Čína vytlačila Argentinu jako hlavní zdroj nákupů Paraguaye a Brazílie přestala být největším zdrojem zboží dováženého Argentinou, rovněž ve prospěch čínského trhu.

Kromě prostých obchodních vztahů Čína pokročila také v oblasti investic a již několik let je jedním z největších zahraničních investorů v regionu, zejména v oblasti financování infrastruktury a telekomunikací. Podle nejnovějšíhostatistického bulletinu o přímých zahraničních investicích, který zveřejnila čínská vláda, se Latinská Amerika podílí 10,8 % na čínských zahraničních investičních tocích podle údajů z roku 2020. Je tak hlavním příjemcem čínských investic mimo Asii a předstihuje Evropu, Severní Ameriku, Afriku a Oceánii. Zdroj: Statista.