Etiopie je zemí kávy, úchvatné přírody a netradičních domorodých zvyklostí. Část druhého nejlidnatějšího státu Afriky se nyní vzpamatovává z občanské války.
Východoafrický stát Etiopie, druhý nejlidnatější stát Afriky, sousedí se Súdánem a jižním Súdánem, Keňou, Somálskem a Eritreou. Jde o jednu z nejchudších zemí světa, velmi podstatně závislou na zahraniční pomoci. Země trpí nedostatkem pitné vody a špatnou hygienou, řada obyvatel bydlí v hliněných chýších a kanalizace je pro místní luxusem, připojeno je pouze 21% obyvatel. Kromě nepřízně ze strany přírody je země dlouhodobě sužována rabováním, násilím a etnickými rozbroji. Největší ohniska konfliktu nyní najdeme v severoetiopských regionech Tigraj a Afarsko.
Tigrajci, neboli obyvatelé Tigrajského státu, byli v Etiopii dlouhá léta u moci. Když přišli o vliv a funkce, dostali se postupně do velmi hlasité opozice, aby nakonec byli oficiálně označeni za teroristickou skupinu. Nejde ovšem, jak by se mohlo zdát, o jakousi skupinu na okraji společnosti, nýbrž o velmi silné politické uskupení s mohutnou členskou základnou. Výsledkem procesu přechodu Tigrajců do opozice se stala svízelná občanská válka a právě Tigrajci se zařadili mezi nejdrsnější pachatele rabování a trestných činů. V roce 2020 se přitom ještě zdálo, že si s nimi vláda snadno poradí.
Premiér země Abiy Ahmed se tehdy pustil do vojenské operace proti tomuto etniku a novinové titulky vehementně hlásaly, že má v podstatě vyhráno. Tigrajci ovšem obvinili centrální vládu ze snahy soustředit moc na úkor regionů a pustili se do dlouhých a nelítostných bojů s vedením země, které přinesly ztráty na životech i majetku, násilnosti páchané oběma stranami a pustošení. Nejnovější incident se odehrál v oblasti Afar (Afarsko) nacházející se na severu země, kterou Tigrajci v zimě a na jaře tohoto roku po tři měsíce okupovali.
Po nasazení dronů a nových vojáků se situace obrátila ve prospěch federální vlády a ta 25. března letošního roku oznámila jednostranné příměří s tím, že umožní vstup humanitární pomoci. Po uzavření příměří rebelové z Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF) opustili Afarsko a zanechali tam za sebou ruiny a pustinu. Školy, administrativní budovy, modlitebny, vše bylo vojáky TPLF poničeno či zničeno.
Tigrajské síly pak souhlasily s dodržováním příměří pod podmínkou, že jejich regionu bude dodána dostatečná pomoc „v přiměřené době“. Od vyhlášení příměří se podle Světového potravinového programu OSN dostalo do Tigraje 145 kamionů s pomocí. Do míst byly vypraveny humanitární konvoje, které se nyní pokoušejí alespoň částečně zabezpečit hladovějící a zdecimované obyvatele. Podle OSN by jich ale bylo potřeba minimálně stovka denně. Do Afaru se postupně vracejí obyvatelé vyhnaní do exilu. Podle místních úřadů jde o více než 300 000 vysídlených lidí. Celý incident a situaci v Etiopii průběžně vyšetřuje a monitoruje speciální komise OSN.