Bývalý člen guerilly a starosta Bogoty Gustavo Petro má našlápnuto k vítězství. Bude ale čelit silnému protivníkovi.
V prvním kole prezidentských voleb v Kolumbii, které se konaly v neděli, postoupil do druhého kola bývalý povstalec, člen guerrilového hnutí M-19 a levicový politik Gustavo Petro, který získal 40,3 % hlasů. Jeho soupeřem bude populista a byznysmen Rodolfo Hernandez, pro kterého hlasovalo 28,1 % voličů, čímž se stal překvapením prvního kola voleb.
Průzkumy veřejného mínění nyní ukazují, že v druhém kole by Hernandez mohl jen mírně pokulhávat za Petrem, který ve výzkumech dlouhodobě vedl. Petro je bývalý starosta Bogoty, k jeho volebním slibům patří lepší přerozdělení penzí, univerzitní vzdělání zdarma a snaha ukončit „staletí hluboké nerovnosti“. Demograficky má Petro velkou podporu mladých voličů. Slibuje také plnou realizaci dohody s rebely z FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) z roku 2016 a vyjednání míru se stále aktivními rebely z ELN (Národní osvobozenecká armáda).
Petro odmítl často opakovaná obvinění, že bude napodobovat politiku zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze a jeho nástupce Nicoláse Madura. Tvrdí, že právě jeho protivníci (které obviňuje ze závislosti země na příjmech z ropy a z brutality vůči protivládním demonstrantům) se venezuelským vůdcům podobají nejvíce.
Druhé kolo prezidentských voleb v Kolumbii se bude konat 19. června. Jak uvedla Al-Džazíra, příští kolumbijský prezident bude muset řešit složité úkoly, které se netýkají jen ekonomiky, bezpečnosti či korupce. Pandemie zpozdila úsilí země v boji proti chudobě nejméně o deset let. Oficiální údaje ukazují, že 39 % z 51,6 milionu obyvatel Kolumbie žilo v loňském roce za méně než 89 dolarů měsíčně, což je mírné zlepšení oproti 42,5 % v roce 2020. Minulý měsíc dosáhla inflace nejvyšší úrovně za posledních dvacet let. Administrativa dosluhujícího prezidenta Ivána Duqueho tvrdí, že dubnová 9,2% inflace je součástí globálního inflačního jevu, tento argument ovšem nijak nezkrotil nespokojenost veřejnosti s rostoucími cenami potravin.
Podle Červeného kříže došlo v Kolumbii v minulém roce k nejvyššímu počtu násilností za posledních pět let. Ačkoli byla mírová dohoda s FARC naplněna, o území a trasy pro obchod s drogami, které kdysi kontrolovala, se přou další ozbrojené skupiny, jako je právě Národní osvobozenecká armáda. Duqueho nástupce v křesle prezidenta se bude muset mj. rozhodnout, zda obnoví mírové rozhovory s ELN pozastavené v roce 2019 po útoku, při němž zahynulo více než 20 lidí.