Za posledních 200 let se způsob získávání energie zásadně změnil.
Tyto změny byly způsobeny inovacemi, jako je parní stroj, olejové lampy, spalovací motory a rozsáhlé využívání elektřiny. Přechod od převážně agrární globální ekonomiky k průmyslové si vyžádal nové zdroje, které by zajistily účinnější energetické vstupy, napsal Govind Bhutada pro web Visual Capitalist.
Současná energetická transformace vychází z poznání, že k zabránění katastrofickým dopadům změny klimatu je třeba snížit emise skleníkových plynů. Tato infografika poskytuje historický kontext probíhajícího odklonu od fosilních paliv na základě údajů z platformy Our World in Data a vědce Václava Smila.
Celosvětová spotřeba primární energie podle zdrojů v období 1800 až 2019. Zdroj: Our World in Data.
Uhlí a první energetický přechod
Před průmyslovou revolucí lidé spalovali dřevo a sušili hnůj, aby vytápěli domy a vařili jídlo, a při mletí obilí se spoléhali na sílu svalů, větru a vodních mlýnů. Dopravu usnadňovaly vozy tažené koňmi nebo jinými zvířaty.
V 16. a 17. století ceny palivového dřeva a dřevěného uhlí kvůli jejich nedostatku prudce vzrostly. Důvodem byla zvýšená spotřeba v domácnostech i v průmyslu, protože hospodářství rostlo a stávalo se sofistikovanějším. Industrializující se ekonomiky, jako například Spojené království, proto potřebovaly nový, levnější zdroj energie. Začaly využívat uhlí, což znamenalo začátek první velké energetické změny.
S rostoucí spotřebou a produkcí uhlí klesaly náklady na jeho výrobu díky úsporám z rozsahu. Současně technologický pokrok a úpravy přinesly nové způsoby využití uhlí.
Parní stroj – jedna z hlavních technologií průmyslové revoluce – byl do značné míry závislý na uhlí a majitelé domů používali uhlí k vytápění svých domů a vaření jídla. To je patrné z růstu podílu uhlí na celosvětovém energetickém mixu, který se zvýšil z 1,7 % v roce 1800 na 47,2 % v roce 1900.
Vzestup těžby ropy a zemního plynu
V roce 1859 vybudoval Edwin L. Drake první komerční ropný vrt v Pensylvánii, ale ropa se stala hlavním zdrojem energie až o téměř sto let později.
Před masovou výrobou automobilů se ropa používala hlavně do lamp. Po zavedení montážních linek začala stoupat poptávka po ropě u vozidel se spalovacími motory a po druhé světové válce, kdy došlo k prudkému nárůstu nákupu vozidel, se poptávka po ropě zvýšila. Podobně vynález Bunsenova hořáku otevřel nové možnosti využití zemního plynu v domácnostech. Se zavedením plynovodů se plyn stal hlavním zdrojem energie pro vytápění domácností, vaření, ohřívače vody a další spotřebiče.
Uhlí ztratilo trh s vytápěním domácností ve prospěch plynu a elektřiny a trh s dopravou ve prospěch ropy. Přesto se stalo nejdůležitějším zdrojem výroby elektřiny na světě a dodnes se podílí na celosvětové výrobě elektřiny více než jednou třetinou.
Přechod na obnovitelné zdroje energie
Obnovitelné zdroje energie jsou středobodem probíhající energetické transformace. S tím, jak země zvyšují své úsilí o omezení emisí, se celosvětově rozšiřují kapacity solární a větrné energie. Podívejte se, jak se za posledních dvacet let změnil podíl obnovitelných zdrojů v globálním energetickém mixu:
V desetiletí mezi lety 2000 a 2010 se podíl obnovitelných zdrojů zvýšil o pouhé 1,1 %. Růst se však zrychluje – mezi lety 2010 a 2020 činil 3,5 %.
Současná energetická transformace je navíc bezprecedentní co do rozsahu i rychlosti, neboť klimatické cíle vyžadují nulové čisté emise do roku 2050. To v podstatě znamená úplné ukončení využívání fosilních paliv za méně než 30 let a nevyhnutelný rychlý nárůst výroby energie z obnovitelných zdrojů.
Po rekordním roce 2020 byl přírůstek kapacity obnovitelných zdrojů energie v roce 2021 na dobré cestě k dosažení ročního rekordu. Kromě toho celosvětové investice do přechodu na energetiku dosáhly v roce 2021 rekordní výše 755 miliard USD.
Historie však ukazuje, že pouhé zvýšení výrobní kapacity nestačí k usnadnění přechodu na novou energetiku. Uhlí vyžadovalo doly, kanály a železnice; ropa vyžadovala vrty, potrubí a rafinerie; elektřina vyžadovala generátory a složitou síť.
Stejně tak úplný přechod na nízkouhlíkové zdroje vyžaduje rozsáhlé investice do přírodních zdrojů, infrastruktury a skladování energie v síti spolu se změnou našich spotřebních návyků.
Zdroj: Govind Bhutada, „Visualizing the History of Energy Transitions“ (Visual Capitalist; 08.04.2022)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.