Brexit a konec volného pohybu mezi Spojeným královstvím a EU má pozoruhodné důsledky pro rodinný život, zejména pro smíšené britsko-evropské rodiny, ať už žijí ve Spojeném království nebo v Evropě.

Rodinní příslušníci, kteří měli před brexitem společný status občanů EU, nyní zjišťují, že mají odlišné postavení a práva, a to jak v místě, kde žijí, tak pokud jde o mobilitu mezi jednotlivými místy.

Nedávno jsme provedli průzkum mezi britskými občany žijícími v EU a EU/EHP plus občany mimo EU/EHP žijícími ve Spojeném království (celkem 2 024 osob), který se zabýval migrací a občanstvím po brexitu. Pětina účastníků byla ve smíšených britsko-evropských rodinách. Tři čtvrtiny z nich uvedly, že rozdílnost jejich statusu byla důvodem k obavám, uvedli pro The Conversation autoři článku Michaela Bensonová, Elena Zambelliová a Nando Sigona.

Jakými způsoby brexit ovlivnil britsko-evropské rodiny?

Členové rodiny jsou na sobě nově závislí

V některých rodinách již nemají stejná práva na mobilitu a pobyt a jejich vztahy tím trpí, protože se ocitají v nové závislosti na pobytových statusech druhých. Britka žijící ve Španělsku popsala dopady rozdílného statusu svých dětí po brexitu: „Dvě z mých dětí mají dvojí občanství a mohou žít, pracovat a stěhovat se kdekoli v Evropě. Třetí má pouze britské občanství a bude muset požádat o španělské občanství, aby měl stejnou svobodu pohybu jako jeho sourozenci, ale bude se muset vzdát svého britského občanství.“

Brexit také vytvořil nerovnost mezi manželi a partnery, takže status jedné osoby závisí na statusu druhé. To jasně vyplývá ze slov Britky žijící na Maltě: „Nyní jsem závislá na statusu manželky, abych mohla bydlet ve svém domě.“

Ztracené příležitosti k migraci

Britští občané žijící v EU/EHP před koncem přechodného období brexitu již nemají právo využívat práva volného pohybu k přestěhování do jiné země bloku, protože mají zajištěno právo pobytu pouze v zemi svého současného bydliště. Učinit tak nyní znamená dodržovat domácí imigrační legislativu v cílové zemi pro sebe i pro případné rodinné příslušníky, kteří nejsou občany EU/EHP.

Jeden Brit v Itálii zdůraznil, jak změny v jeho statusu ovlivnily práva a pocity jeho partnerky, která není členem EU/EHP, ohledně případného stěhování do jiné země: „Moje žena je ruská občanka. Její pobyt a právo žít a pracovat závisí na mém statusu podle článku 18 dohody o vystoupení. Nejistota oddálila stěhování a nyní se obává případného stěhování do Německa, protože její právo na pobyt je zcela závislé na mém.“

Stěhování ze Spojeného království do EU je obtížnější

Pro britské občany, kteří nepracují, existuje méně možností, jak se přestěhovat ze Spojeného království do EU. Jednou z cest je jejich status rodinného příslušníka občana EU. Rodiny se s touto novou skutečností musejí vzájemně vyrovnat a zvažovat kompromisy a ústupky. Jak vysvětlila jedna Maďarka po brexitu žijící ve Spojeném království: „Musím si vybrat mezi tím, zda budu druhořadým občanem já, nebo můj (britský) manžel, který riskuje, že nebude moci získat trvalý pobyt a (…) pobírat důchod.“

Návrat do Spojeného království s rodinnými příslušníky, kteří nejsou občany Velké Británie, je složitější

Častou obavou britských občanů žijících v EU bylo, zda se budou moci vrátit do Spojeného království s rodinnými příslušníky, kteří nejsou britskými občany a kteří nově podléhají imigračním kontrolám. Existuje mnoho důvodů, proč by se britsko-evropské rodiny mohly chtít v budoucnu přestěhovat do Spojeného království, od zajištění péče o seniory až po práci a důchod.

Celý článek najdete na tomto odkaze.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.