Česká republika by se mohla v rámci svého předsednictví EU etablovat jako klíčový hráč ve sbližování, ke kterému poslední dobou dochází mezi Tureckem a Egyptem.
Tradičně napjaté a proměnlivé vztahy mezi Káhirou a Ankarou by mohla pomoci zlepšovat i Česká republika. Tak praví nová publikace Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, jejímiž autory jsou Clément Steuer, Pelin Ayan Musil a Sinan Arda. Pod názvem „Diplomatické sblížení mezi Tureckem a Egyptem: implikace a doporučení pro české předsednictví EU“ se zabývá příležitostí, která se Praze naskytla pro pomoc při tání vztahů mezi oběma výše zmíněnými zeměmi Blízkého východu.
Publikace pojednává i o tom, že obě země stály proti sobě již v době studené války. Turecko, podporovatel Spojených států, a Nasserův Egypt, nejprve blízký SSSR, poté vůdce hnutí nezúčastněných. Ani roky 2010 a 2011, které přinesly revoluce arabského jara v mnoha zemích (Alžír, Egypt, Jordánsko, Sýrie, Libye a další) a byly zpočátku zejména západními médii vnímané jako naděje pro demokratizaci a humánnost, se neukázaly být pro vztahy mezi oběma zeměmi přínosnými. Namísto posunu či zlepšení došlo de facto k paralýze jakéhokoli vztahu mezi oběma regionálními mocnostmi. V lednu 2011 se v Egyptě odehrálo rozsáhlé lidové povstání proti diktatuře Husního Mubaraka a konaly se první svobodné volby od starověkého Egypta. Prezidentem země se na jejich základě stal Mohamed Mursí z Muslimského bratrstva. Turecko v čele s prezidentem Erdoganem se k islámu přibližuje též, a tak by se zdálo, že minimálně náboženství země spojí. Namísto toho islamisty v čele Egypta v roce 2013 svrhl vojenský převrat, Turecko tento egyptský puč odsoudilo a turecko-egyptské vztahy se začaly opět přiostřovat. Rozpor mezi zeměmi polarizoval celý Blízký východ a situace se zlepšila až v roce 2021. Sbližování však zůstává nadále pomalé a křehké.
Jakou roli tedy může hrát a jak může pozitivně ovlivnit situaci ČR v rámci svého předsednictví EU? Clément Steuer, jeden z autorů publikace Ústavu mezinárodních vztahů, říká: „Stabilizace vztahů mezi zeměmi na východ od Středomoří je ve strategickém zájmu Evropské unie.“ „Výhodou České republiky je, že je vnímána spíše jako neutrální země v regionu Blízkého východu. Myslím si, že toto předsednictví může být příležitostí k položení základů pro budoucí sblížení v tom smyslu, že je to země vnímaná jako mnohem neutrálnější než Francie, která má zjevně zájmy na Blízkém východě a která se v posledních letech velmi staví proti Turecku,“ dodává Steuer.
Jaké vztahy má ČR s Tureckem a s Egyptem? S oběma zeměmi jde o velmi dobré vztahy diplomatické i obchodní. „Česká republika má s Egyptem obchod od dob krize v Suezském průplavu a začátku egyptské politiky neangažovanosti. Jde tedy o vztahy poměrně staré a tehdejší Československo bylo ze strany Egypta široce vnímáno jako přátelská země. Tyto vztahy přetrvaly v čase, dlouho po zániku sovětského bloku. Závazek ke sblížení mezi Tureckem a Egyptem může tedy být také příležitostí pro Českou republiku, aby se znovu objevila jako klíčový hráč na mezinárodní scéně a na Blízkém východě.“ nastiňuje výzkumník Steuer možnosti pro naši zemi. Zároveň se domnívá, že jako velkému propagátorovi politiky založené na respektování lidských práv by Praze mohla být otevřena cesta pro hlubší spolupráci s tímto regionem světa.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.