Financial Times. Premiérka Erna Solbergová, která vede Konzervativní stranu, před blížícími se volbami přiznala, že dlouhodobý pokles ropného průmyslu je pro Norsko problém. A otevřeně také promluvila o imigraci, informují Financial Times.
Premiérka musela přiznat, že země čelí větším problémům, než se předpokládalo.
Klesající ceny ropy vedou ke ztrátě pracovních míst a k pomalejšímu růstu. Norsko je přitom založeno na štědrém sociálním státu, vysokých mzdách i produktivitě. Ale to je nyní ohroženo.
Anti-imigrační postoje se nevyhnuly ani Norsku a premiérka Solbergová včlenila Stranu pokroku do své středopravé koalice. V zářijových volbách se ukáže, zda obhájí svou pozici, nebo zda se objeví varianta středolevé vlády. Ta by byla vůči migrantům vstřícnější, ale je zde možnost, že by zapojila Středovou stranu proti EU. Průzkumy ukazují značné kolísání a jsou nejasné.
Norsko bylo masivně zasaženo poklesem cen ropy v letech 2014-2015, dopad byl větší než kvůli Velké recesi. V ropném průmyslu zaniklo 50 000 míst, což je pro zemi s 5,3 miliony obyvatel hodně. Země byla tak nucená poprvé výrazněji čerpat ze svého suverénního fondu. Norský suverénní fond je ale největší na světě.
Průmysl zareagovat masivním snížením nákladů. Statoil snížil cenu i u arktické ropy. Je zde ovšem určitý rozpor v norské politice. Tak se dlouhodobě prezentuje velmi ekologicky, např. podporou elektroaut. Ale současná premiérka plně podporuje ropný průmysl.
Není divu, že jedním z kontroverzních témat blížících se voleb je i rozšíření další těžby v arktických oblastech. I Solbergová ovšem přiznává, že ropný průmysl a těžba zemního plynu bude postupně klesat na významu a že ekonomika se tomu musí přizpůsobit. Je otázkou, jak rychle tento proces bude probíhat. Jenže, zároveň také uvedla, že i za 10, 20, 30 let bude těžba stále největším norským byznysem. Možná je pak její „obrat na zelenou“ považován jen za rétorické cvičení.
Velkým tématem je ovšem migrační krize. Premiérka uvedla, že je nutno uvést strop, co je možno udělat. Byla zavedena přísnější pravidla, zvedl se počet deportací a také zpřísnily se kontroly na hranici se Švédskem.
Migraci dostala na starost právě Strana pokroku, která je proti migraci. Premiérka uvádí, že bylo potřeba dělat kompromisy. FT doplňují, že si zřejmě myslí, že pokud „populisty“ zapojí, sebere jim část jejich popularity.
Erna Solbergová je v zemi populární, což se může ukázat být klíčovým faktorem u voleb. Rozdíly mezi její Konzervativní stranou a mezi Stranou práce jsou totiž velmi malé. Solbergová to vysvětluje tím, že Norsko je malá země a že tím pádem budou v politice mnoho podobného.